Tématem jednání byla další pomoc Ukrajině a dopady ruské agrese na globální bezpečnost. Ministři diskutovali mimo jiné o možnosti společného pořizování munice pro Ukrajinu. Pracovního oběda se pak účastnili také generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, náměstek generálního tajemníka OSN pro mírové operace Jean-Pierre Lacroix a zástupci příslušných výborů Evropského parlamentu. Jednání se osobně účastnil také ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
Hlavním tématem jednání byla další pomoc Ukrajině. Ministři uvítali ambici výrazně zvýšit počet ukrajinských vojáků vycvičených v rámci unijní mise EUMAM z původně plánovaných 15 tisíc do roku 2024 až na 30 tisíc již do konce roku 2023. Toto zvýšení je umožněno dosavadním úspěšným průběhem výcviku, na němž se výrazně podílí i Česká republika.
Od spuštění mise EUMAM v polovině listopadu byly vycvičeny již tisíce ukrajinských vojáků, přičemž ČR patří mezi hlavní přispěvatele. „Česká republika dělá maximum pro to, aby přispěla ke splnění stanovených ambic. Kromě vševojskového a specializovaného výcviku do úrovně prapor na našem území již také vyjely mobilní týmy našich instruktorů do Polska. V našem odhodlání vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků do konce letošního roku nepolevujeme,“ sdělila k výcviku ministryně obrany Jana Černochová.
Součástí jednání byla i diskuze o podpoře Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování ruských válečných zločinů na Ukrajině. Také ČR se do této podpory hodlá zapojit, pokud vláda a parlament schválí vyslání našich vojenských policistů.
Další podpora Ukrajiny včetně zvýšení dodávek munice
Neméně důležitým bodem byla diskuze o urychlení produkce a dodávek munice, včetně možnosti společného pořizování munice pro Ukrajinu ze strany členských zemí EU. Jedná se tak o další úsilí členských států, jak urychleně řešit urgentní potřeby ukrajinské armády.
Podpora společného pořizování rezonovala již na únorovém jednání ministrů zahraničních věcí EU, kde návrh podpořil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Ukrajina se brání díky obrovské morální síle svých obyvatel, ale také díky materiální podpoře Západu. Naše podpora Ukrajině musí zintenzivnit tak, aby se země byla schopna nejen bránit, ale aby mohla získat zpět všechna okupovaná území,“ uvedla ministryně Černochová. V rámci této iniciativy by měl být opět využit Evropský mírový nástroj, který se od počátku války ukazuje jako klíčový. Kromě pomoci Ukrajině společné pořizování pomůže rovněž doplnit sklady členských států.
Ministryně Černochová se na okraj jednání rovněž neformálně setkala s ministrem Reznikovem. Ujistila ho o pokračující podpoře Ukrajiny ze strany České republiky. Ministr Reznikov potvrdil, že česká pomoc je pro bojující Ukrajinu velmi významná a znovu za ni jménem ukrajinské vlády poděkoval.
Dopad ruské agrese na další části světa
Tématem ministerské diskuze byla i nově spuštěná vojenská mise EU v Nigeru, jejímž cílem je podpora budování vojenských kapacit nigerských ozbrojených sil v boji proti teroristickým skupinám. Ministři obrany se shodli, že region Sahelu zůstává jednou z klíčových oblastí pro evropskou bezpečnost. EU tak dává najevo, že nadále počítá s aktivním působením v tomto regionu, ale musí se poučit z minulých neúspěchů, zejména v Mali.
Hlavním bodem pracovního oběda, který se uskutečnil za přítomnosti zástupců NATO, OSN, a Evropského parlamentu, byla diskuze o tom, jak čelit destabilizujícímu vlivu Ruska či Číny v dalších oblastech světa. Velice citlivou oblastí je zejména západní Balkán. Jednou z neformálních mezinárodních platforem, která může být využita pro zintenzivnění spolupráce se zeměmi západního Balkánu, je Středoevropská obranná spolupráce (Central European Defence Cooperation, CEDC), jejíž předsednictví má v současnosti Česká republika.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Sekce obranné politiky a strategie Ministerstva obrany ČR /r
Foto: Swedish Presidency of the Council of the European Union
Související článek:
Minister J. Naď: Rokovania v Štokholme potvrdili jednotu EÚ pri podpore Ukrajiny
