Na vznik povstání, jeho vývoj, důsledky a projevy se v mnoha ohledech propisovaly vzájemné historické rusko-polské a později sovětské-polské vztahy, masakr v Katyni, který se provalil v roce 1943, nelidské podmínky dobrovolníků armády generála Anderse a jejich odchod ze SSSR do Íránu, obsazení části Polska sovětskými vojsky v září 1939, Rusko-polská válka a další historické události, které se udály ještě mnohem hlouběji v minulosti.
Třenice o to, jestli povstání vypuklo v době, kdy mělo, tedy tak, aby bylo město se vstupem Rudé armády již svobodné, nebudu řešit, protože k pochopení těchto dějů nemám vhodné instrumenty. Mohu ale na základě archivních dokumentů hodnotit situaci jednotek Rudé armády v srpnu a září roku 1944 (tedy v době propuknutí povstání) na řece Visle.
Text: Petr Doležal
Foto: sbírka autora
Více se dočtete ve speciálu Modelář Extra 33, který vyšel 17. 6. 2020.
Obsah Modeláře Extra 33 naleznete – ZDE.