„Proti mandátu končícímu v tomto roce nenavrhujeme žádné novinky. Čeští vojáci budou pokračovat ve stejných zemích jako dosud. Děkuji všem senátorům, kteří návrh podpořili. Věřím, že naši pověst spolehlivého partnera v NATO, EU i OSN potvrdí také poslanci a přihlédnou k tomu, že všechny mise jsou stabilizační a výcvikové. Naši vojáci v nich přispívají k ochraně ČR před terorismem a nelegální migrací,“ vysvětlil ministr Metnar.
Prodloužit by se dle návrhu mělo působení v již probíhajících operacích a to v souhrnném počtu až 851 vojáků v roce 2021 a 946 vojáků v roce 2022. Je to tedy méně než letošní mandát, který umožňuje vyslání až 1096 vojáků.
Meziroční navýšení v roce 2022 způsobí prestižní nasazení nadzvukových letounů Gripen k ochraně vzdušného prostoru nad Pobaltím. „Chceme navázat na úspěšné působení z loňského podzimu, které se velmi osvědčilo, a vyslat naše letce nad Pobaltí již počtvrté,“ zhodnotil ministr Metnar.
V rámci Pobaltí zůstávají prioritou také alianční operace eFP v Litvě a Lotyšsku. Mezi hlavní místa působení nadále patří Afghánistán a Irák. Kvůli boji proti terorismu a nelegální migraci je jako priorita nadále vnímána i unijní výcviková mise v Mali, kde nyní dokonce velíme. Pokračovat bude i podpora mise MFO na Sinaji jedním transportním letounem CASA a jeho obsluhou. Kromě misí eFP v Pobaltí se na všech místech působení snižují maximální počty oproti současnému mandátu.
Z hlavních oblastí působení českých vojáků je pro roky 2021-22 navrhovaný maximální mandát pro nasazení následující:
– v Afghánistánu (mise Resolute Support) 205 osob, nyní 390;
– v Iráku (Globální koalice proti Daesh a výcviková mise NATO) 80 osob, nyní 110;
– v misi eFP v Pobaltí 290 osob, nyní také 290;
– v Mali (výcviková mise EU a mise OSN MINUSMA) 135 osob, nyní 150;
– v operaci MFO na Sinaji 20 osob s letounem C-295M, nyní 25;
– Air Policing v Pobaltí v roce 2022 – do 95 osob s pěti stroji JAS-39 Gripen.
Ve stávajících malých počtech by mělo pokračovat i působení příslušníků Armády ČR v operacích NATO, EU a OSN v Kosovu, Bosně a Hercegovině, na Golanech a v operaci EUNAVFOR MED ve Středozemním moři. Zastupitelský úřad v Kábulu bude nadále chránit jednotka Vojenské policie v počtu do 20 osob. Na vyžádání NATO bude stejně jako dosud připraven k maximálně půlročnímu vyslání do některé z operací Nasaditelný spojovací modul (DCM, jednotka zajišťující spojení a komunikaci mezi nasazenými jednotkami a aliančním velením) s až 56 osobami.
Plánované finanční náklady na zahraniční nasazení jsou nižší, než byly v předchozím mandátu. Předpokládaná maximální částka vynaložená na působení v zahraničních operacích činí 1,73 mld. Kč v příštím roce a 1,8 mld. Kč v roce 2022 (na roky 2019 a 2020 bylo plánováno 2,4 mld. Kč respektive 2,34 mld. Kč).
Prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu (BMATT) v České republice
Kromě mandátu pro mise na další dva roky schválil Senát také prodloužení doby působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu (BMATT) v České republice. Ten působí na našem území v rámci Vojenské akademie ve Vyškově již od roku 2000.
„Bilaterální vztahy s Velkou Británií jsou dlouhodobě nadstandardní a nezměnil to ani brexit. Proto je z naší strany přirozené pokračovat v osvědčené výcvikové spolupráci. Činnost týmu navíc přispívá ke zvýšení prestiže naší země mezi státy, které vysílají své vojáky do kurzů ve Vyškově,“ uvedl ministr Metnar.
Jeho účelem je výcvik poddůstojníků Armády České republiky a ozbrojených sil členských států NATO a EU, států zúčastněných v programu Partnerství pro mír a vybraných partnerských států. Za 20 let kurzy prošlo téměř 10 tisíc příslušníků našich i cizích ozbrojených sil.
Tak jako dosud bude počet členů týmu omezen na 30 osob a počet příslušníků ozbrojených sil cizích států vyslaných do kurzů pořádaných tímto týmem nepřekročí 100 osob v jednotlivém kurzu.
Text:Jakub Fajnor, tiskové oddělení MO ČR
Foto: Senát Parlamentu ČR
