Požadavek na optický systém pro podporu zaměřování pozemních cílů se v 60. letech minulého století stal součástí plánů rozvoje US Navy i US Air Force. Jenže technologie té doby nenabízely příliš mnoho příležitostí, jak podobný požadavek řešit. Citlivost tehdejších snímačů byla přímo úměrná jejich velikosti a nabízená řešení zástavbovými rozměry převyšovala možnosti konstruktérů letadel. Proto se první optické systémy soustředily na detekci vzdušných cílů, které se daly vůči jednotnému pozadí (obloze) a pomocí tehdejších technologií snáze detekovat (blíže viz ATM 8/2022). Teprve až v 70. letech minulého století bylo možné sestrojit dostatečně kompaktní detektory pracující v infračerveném spektru, které by umožnily detekci cílů i na pozadí teplotně nerovnoměrného pozadí (země). Tehdy šlo primárně o návrh naváděcího systému pro přesné zbraně, jako byly řízené střely AGM-65 Maverick a laserem naváděné pumy řady Paveway. Pro ně bylo potřeba zajistit detekci cíle na vzdálenost převyšující optický dohled pilota tak, aby je bylo možné odpalovat a odhazovat ze vzdálenosti převyšující dosah obranných prostředků protivníka.
Text: JUDr. Jakub FOJTÍK, Ph.D., LL.M.
Foto: Northrop Grumman
Video: Rafael Advanced Defense Systems
Více se dočtete v časopisu ATM 6/2023, který vyšel 26. 5. 2023.
Obsah ATM 6/2023 naleznete – ZDE