Téma cvičení je již řadu let prakticky totožné, a to vzájemná spolupráce civilních a vojenských veterinárních specialistů v případě řešení mimořádné situace, což by v praxi mohlo znamenat například výskyt afrického moru prasat, ptačí chřipky, nebo třeba slintavky a kulhavky. Pokud by došlo k výskytu některé z těchto nebezpečných nákaz ve větší míře, vyčlenila by veterinární služba Ministerstva obrany odborníky pro využití v rámci Integrovaného záchranného systému. Kromě běžných činností, jako jsou vyšetřování, utrácení či odchyt zvířat, by armádní veterináři mohli provádět rovněž dekontaminaci zvířat zasažených nebezpečnými bojovými chemickými či biologickými látkami nebo radioaktivním spadem. To byl také důvod, proč se do cvičení zapojili i vojenští chemici a kynologové. Po stránce odborné byla velice přínosná a po stránce prezentační divácky atraktivní účast vojenských ornitologů v rámci nácviku odběru vzorků a manipulace s loveckým dravcem při podezření na nákazu ptačí chřipkou.
Cvičení Nákaza se letos z pozice hostů zúčastnili i kolegové ze Slovenska. Vojenští veterináři tak měli možnost představit jim své vybavení a postupy a tématem diskuze byla i budoucí spolupráce. „Cvičení je pro nás nesmírně přínosné, protože kromě vzájemné výměny informací a zkušeností si můžeme vyzkoušet postupy, které v rámci veterinární služby MO standardně neprovádíme, a totéž platí pro naše civilní kolegy,“ vysvětlil zástupce řídícího cvičení plukovník Daniel Cihlář.
„Poznatky získané při cvičení nám také pomáhají zdokonalovat pohotovostní plány a zlepšovat vzájemnou komunikaci,“ potvrdil jeho slova ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.
O tom, že je nutné být na krizové situace připraven, se pracovníci SVS přesvědčují v posledních letech opakovaně. I v letošním roce bylo na našem území opakovaně zjištěno několik ohnisek ptačí chřipky v uzavřených chovech a nákaza byla zjištěna u volně žijících ptáků. Také africký mor prasat stále ohrožuje české chovy, ačkoliv se zatím vyskytuje pouze u volně žijících divokých prasat. V minulém týdnu byl nově potvrzen u deseti uhynulých a jednoho uloveného divočáka na Frýdlantsku v Libereckém kraji.
Ačkoliv si veřejnost obvykle spojí práci vojenských veterinářů pouze s péčí o služební psy, každodenní praxe ukazuje, že záběr jejich práce je mnohem širší. Kromě již zmíněných psů mají v péči také vojenské dravce využívané jako prostředek biologické ochrany letišť, hospodářská zvířata v chovech a zvěř v honitbách Vojenských lesů a statků. Každodenně monitorují veterinární situaci ve Vojenských výcvikových prostorech. V neposlední řadě dohlíží také například na dodržování platných předpisů ve vojenských stravovacích zařízeních. Díky tomu se jim v minulosti například podařilo odhalit zdroje kuřecího masa kontaminované salmonelózou, které se ze zahraničí dostalo na český trh.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: mjr. Lada Ferkálová, Armáda ČR
Foto: nrtm. Martin Charvát, Armáda ČR a mjr. Jan Martuš, Veliteľstvo vojenského zdravotníctva Ružomberok, Ozbrojené sily SR
Související článek:
Nákaza 2023
