V devadesátých létech minulého století začala probíhat reorganizace a redislokace československého armády a její změny se pochopitelně dotkly i vojenského letectva. V jejím rámci se rušily letecké pluky nebo jednotlivé letky a naopak vznikaly nové letecké jednotky a útvary. Podobné to bylo i s vojenskou symbolikou. Nově vzniklé letecké jednotky a útvary začaly ke své identifikaci používat symboliku, která byla u leteckých útvarů používána v dřívějších dobách a v rámci normalizace byla postupně odstraněna, anebo si vytvořily symboliku zcela novou.
V překladu má slovo „Hip“ hned několik významů, např. šípek, kyčel, bok. Mnohými piloty bylo toto označení spíše chápáno jako zkratka latinského slova hippopotamus (hroch), a to s ohledem na tvar vrtulníku. K vrtulníkům řady Mi-17 se tento tlustokožec hodil více než cokoliv jiného, a proto bylo vybráno označení hroch. Do konce července 1993 tak vznikl znak okřídleného hrocha na červeném podkladě a mottem „Neznáme nemožné – kdykoliv kamkoliv“.
„Historie létajících hrochů je úzce spojena s historii novodobých ozbrojených sil České Republiky. Společně si připomínáme tři dekády existence. Za tuto dobu prošli létající hroši obrovským vývojem směrem kupředu, což jejich příslušníci demonstrovali při nejednom mezinárodním cvičení, vojenském nasazení či zahraniční operaci v Evropě, Asii, Africe i zámoří,“ uvedl na slavnostním nástupu podplukovník Ladislav Bartošík, velitel 222. vrtulníkové letky.
Postupem času se označením HIPPO stalo například volacím znakem na misích EUFOR a KFOR nebo pojmenováním pro úkolové uskupení českého vrtulníkového kontingentu (Heli Unit Task Force Hippo) v Afganistánu. Název se nakonec vžil tak, že v dnešní době slouží jako volací znak pro vrtulníky Mi-171 českého letectva.
Vrtulníky řady Mi-17 nesoucí označení Hippo byly zapojeny do mnoha NATO vojenských operací. V roce 1996 byla zahájena vůbec první mise v historii českého letectva. V operaci IFOR působili na území bývalé Jugoslávie posádky přerovských a kbelských vrtulníků Mi-17, při které plnily úkoly spojené s přepravou osob a materiálu, podílely se na průzkumu a monitorování území ve prospěch mnohonárodních sil. Následovaly operace IFOR, SFOR, EUFOR, KFOR na území bývalé Jugoslávie, ISAF, OMLT v Afganistánu.
Povodně prověřily schopnosti hrochů
Velkou prověrkou nejen hrochů, ale i celého vrtulníkového letectva byly katastrofální povodně v červenci 1997 nejdříve na Moravě, posléze v jižních a východních Čechách. Ze zatopeného přerovského letiště byly vrtulníky přelétnuty na nedaleké letiště Neředín u Olomouce, z kterého pak působilo celé vojenské vrtulníkové letectvo AČR až do poloviny července.
Po pěti létech přišly další fatální povodně, spolu s vrtulníky letky letecké a pátrací záchranné služby v Líních byly přerovské vrtulníky nejdříve nasazeny v jižních Čechách. Později působily plzeňské, kbelské a přerovské vrtulníky z letiště ve Kbelích ve středních a severních Čechách.
Palubní střelci jako znovuobjevený poklad
Není bez zajímavosti, že v roce 2008 bylo po několika dekádách rozhodnuto o opětovném obnovení letecké odbornosti palubního střelce. Transportní vrtulníky států NATO byly totiž vybaveny palubními zbraněmi nejen pro vlastní ochranu, ale i k podpoře vysazovaných jednotek. Po zkušenostech z misí AČR na Balkáně a požadavků posádek, ale i vzhledem k tehdejším plánům nasadit vrtulníky AČR v misi ISAF v Afghánistánu byla tato změna realizována. Do kurzu instruktorů palubních střelců, který probíhal ve dnech 23. června až 4. srpna 2008 ve Velké Británii, byli vybráni dva příslušníci 232. vrtulníkové letky přerovské základny.
Unikátní SOATU jednotka
Některé posádky 222. vrtulníkové letky jsou vycvičeny pro leteckou podporu speciálních sil. Jedná se o schopnost SOATU (Special Operations Ait Task Unit) a tato schopnost podporovat pozemní jednotky speciálních sil (SOF – Special Operations Forces) při jejich bojovém působení a je v naší armádě jedinečná.
Náměšťská služba SAR 365/24/7
SAR (Search and Rescue) neboli Letecká pátrací a záchranná služby je primárně určena k vyhledávání letadel po havárii nebo nouzovém přistání v terénu za všech povětrnostních podmínek a poskytnutí pomoci osádkám a cestujícím na palubě. Posádky vrtulníku Mi-171 jsou udržovány stále v pohotovosti ke vzletu do 20 minut ve dne a do 30 minut v noci. Vrtulníky SAR jsou v případě potřeby zařazeny i do Integrovaného záchranného systému ČR. Tuto službu hroši plní v současné době jako jediní na Moravě. Drží ji 365/24/7.
Během své třicetileté existence se příslušníci Flying Hippos pravidelně účastnili mnoha mezinárodních cvičení jak na území republiky, tak v zahraničí.
Létající hrochy můžete na nebi rovněž spatřit jako display tým. Pravidelně předvádí s vrtulníky Mi-171 ukázky mistrné pilotáže během akcí pro veřejnost a na leteckých dnech doma i v zahraničí.
Za svou 30letou historii měly letky Flying Hippos ve výzbroji vrtulníky:
- Mi-2
- W-3A Sokol
- Mi-8PPA
- Mi-9 Ivolga
- Mi-17
- Mi-171Š (také Mi-171ŠM)
Text: kpt. Jan Czvalinga, kpt. Jindřiška Budiková, TID 22. zVrL /red
Foto: Petr Soukop