Vysoce specializovaný kurz pod vedením těch nejerudovanějších instruktorů s bojovými zkušenostmi z mnoha konfliktů po celém světě letos hostil piloty-instruktory z Rakouska, Švédska, Portugalska, Německa, ČR a Maďarska. Od roku 2021 se teoretická část zahrnující přednášky a výcvik na simulátoru koná na letecké základně Sintra v Portugalsku, cvičící se poté přesouvají na základnu Pápa v Maďarsku.
„Tam jsou procvičovány komplexní operační scénáře, osvojení obranných manévrů při působení taktického letectva, působení v oblasti elektronického boje, vzájemná podpora ve formaci a podpora pozemních přesunů,“ vysvětluje podplukovník Pavel Linhart, velitel českého kontingentu, který tvořil jak létající, tak pozemní a zabezpečující personál.
Podle Linharta je výcvik HTIC výjimečný svým zaměřením v oblasti taktiky. „Jde vlastně o jakýsi vrtulníkářský Top Gun, kdy instruktoři předávají své zkušenosti z ostrého nasazení v oblasti taktických schopností, bojové připravenosti a interoperability pro možné společné bojové nasazení vrtulníkových jednotek v budoucnu,“ vysvětluje.
Kromě českých podzvukových bitevníků L-159 se do cvičení zapojily maďarské stíhačky JAS-39 Gripen a vrtulníky H145M, Rakousko vyslalo vrtulník OH-58 Kiowa, Slovensko UH-60 Black Hawk, Portugalsko AW101 Merlin a Německo H145M.
212. taktická letka a její zapojení do HTIC
Letouny L-159 zde působily v roli agresorů a připravovaly tak pilotům vrtulníků horké chvilky, když na ně pomocí raket AIM-9 Sidewinder a kanónu PL-20 Plamen cvičně útočily. Naopak posádky vrtulníků se snažily úspěšným útokům zabránit manévrováním a použitím klamných cílů, takzvaných flér.
„Během těchto manévrů čelí piloti letounu L-159 mnoha výzvám. Cíle je potřeba v první řadě zachytit. Radar v těchto případech poskytuje pouze omezenou informaci. Pokud dojde k zavázání, musí pilot přejít na vizuální vyhledávání, které je ovlivněno velikostí a barvou vrtulníku, dohledností, terénem a volbou manévru vrtulníku. Dále je potřeba zvolit vhodný manévr pro útok. Nakonec se dostat do správných parametrů střelby. Pro cíl i pro útočníka se jedná o velmi náročné manévrování a navíc velmi blízko terénu, kde každá chyba může být fatální,“ vysvětluje podplukovník Linhart.
Během cvičení HTIC rozvíjí čáslavští piloti svoje schopnosti při působení na pomalu a nízko letící cíle. „Vrtulníky letí ve výšce pod 100 m a pomaleji než 200 km/h – v praxi by šlo o vrtulníky nebo sportovní letadla, které mohou být použity při případném teroristickém útoku,“ doplnil s tím, že během cvičení se čáslavští piloti rovněž podíleli na plánování a provedení takzvaných COMAO operací, při nichž působí velké množství různých druhů letounů.
„Je to vzrušující pocit, být na ‚lovu vrtulníků‘. Nikdy nevím, jak se situace vyvine. Snažím se zachytit cíl. Jakmile k tomu dojde, cítím, jak mi stoupá adrenalin a pouštím se do boje. Manévruji neustále na ‚géčkách‘, abych si udržel kontakt s cílem. Vyletím s letounem vzhůru, abych nabral výšku, a okamžitě se vrhám střemhlav k cíli. Ten zběsile manévruje. Tentokrát se ubránil, ale nevzdávám se a znovu manévruji. Další zteč! Tón hlavičky AIM-9 jasně napovídá, že tentokrát jsem vítězem já! Fox-2 pronesu s nadšením do rádia a souboj ukončuji. Vracím se do svého bloku, abych si počkal na další oběť,“ vzrušeně popisuje souboj s vrtulníkem jeden z pilotů 212. taktické letky.
Text: kpt. Hana Havrdová, 21. zTL /red
Foto: 21. základna taktického letectva Čáslav
