Jestliže bychom měli definovat dva základní symboly moderních konfliktů, zejména války na Ukrajině, tak je to dělostřelectvo a drony, kdy oba tyto prvky prokázaly, o jak účinné nástroje se jedná. Pokud se však schopnosti obou těchto prvků zkombinují, dojde k výraznému nárůstu efektivity zejména v oblasti akvizice cílů právě pro dělostřelectvo. Právě na možnosti využívání dronů (ale nejen jich) bylo zaměřeno experimentální měření, které proběhlo ve čtvrtek 14. prosince na Vyškovsku.
V rámci experimentálního měření byla prověřována uplatnitelnost bezpilotních prostředků při řešení dvou vědeckých projektů, řešených na Katedře palebné podpory FVL. První projekt je zaměřen na možnost rekognoskace a akvizice cílů pro dělostřelectvo s využitím fotogrammetrických schopností bezpilotních prostředků. Při zkoumání této problematiky byly určovány souřadnice různých objektů v prostoru měření na základě komparace fotogrammetrického materiálu z bezpilotního prostředku s mapovým podkladem (mapa geodetických údajů a standardní vojenská mapa měřítek 1:25 000, respektive 1:50 000). Měřené objekty byly voleny různě a to jak v blízkosti význačných terénních nebo infrastrukturních prvků, tak úplně mimo ně ve volném terénu. Souřadnice objektů byly určovány jak studenty, tak akademickými pracovníky Katedry palebné podpory, přičemž maximální chyba určení souřadnic nepřekročila hodnotu 150 metrů ani u těch nejnáročnějších objektů.
Toto zaměstnání představovalo první pomyslný krok při řešení dané problematiky, na kterou naváže náročnější část, zaměřená na řízení palby ve spolupráci s bezpilotním prostředkem. Ačkoliv tak přesnost prvotního určení souřadnic hraje důležitou roli, klíčové dále bude schopnost přesně určit souřadnice cíle pro výpočet oprav. Tyto schopnosti budou prověřovány hned v lednu, kdy ve spolupráci s 13. dělostřeleckým plukem proběhnou ve Vojenském újezdu Boletice ostré experimentální střelby, jejichž cílem bude dále rozvíjet problematiku použití dronů, tentokráte již s ostrými dopady dělostřeleckých střel.
Dále byly s využitím bezpilotního prostředku a LIDARu zkoumány schopnosti dronu detekovat nepravidelné změny terénu s cílem možného použití dronu jako detekčního nástroje pro přesné rozmístění min.
Ačkoliv bylo zaměstnání zaměřeno primárně na drony, tak jeho provedení by nebylo možné bez dalšího materiálu, který Katedra palebné podpory nedávno získala a který byl ve velké míře uplatněn. Jednalo se zejména o termovizní dalekohled Moskito TI, pomocí kterého byly určovány reálné souřadnice měřených objektů a další technický a fotografický materiál, který umožnil získat validní data.
Zásadním aspektem celého zaměstnání bylo jeho provedení v reálných prostorech mimo vojenský újezd. V tomto ohledu by příslušníci Katedry palebné podpory rádi poděkovali zastupitelům obce Orlovice, jmenovitě starostce obce Janě Minářové a místostarostovi Antonínu Horvátovi za ochotu při přípravě a realizaci tohoto zaměstnání.
Na další fotografie se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: mjr. Jan Ivan, Univerzita obrany
