Generál Čepelka se v Uppsale setkal se svým švédským protějškem generálmajorem Jonasem Wikmanem, česká delegace rovněž zavítala do továrny SAAB v Linköpingu. Tématem jednání byla mj. spolupráce při výcviku a modernizace strojů. Podle velitele Vzdušných sil AČR je mezinárodní spolupráce zásadní pro získávání schopností vojáků: „Vzájemné sdílení zkušeností a společná operační příprava prohlubují vazby mezi národy a výrazným způsobem napomáhají upevňovat kolektivní bezpečnost,“ zdůraznil.
Nový cíl: rychlost, flexibilita, rychlá reakce na změny i rozptýlení sil
Česká armáda se chce nově věnovat tvz. disperzním operacím a agilnímu bojovému nasazení. Druhé jmenované se zaměřuje na rychlost, flexibilitu a schopnost rychle reagovat na změny v situaci, disperzní operace se pak soustředí na rozptýlení sil a zdrojů na větším území. Podle majora Aleše Svobody, stíhacího pilota Velitelství Vzdušných sil Armády ČR, jde zjednodušeně řečeno o schopnost působit v případě potřeby i z jiných než hlavních operačních základen.
„Švédi mají v této oblasti bohaté zkušenosti, šlo o neutrální zemi. Museli řešit, jak budou schopní se ubránit v případě napadení do doby, než jim někdo přijde na pomoc. Všechna letadla na jednom místě jsou snadným cílem, rozptýlit je po určitém území, je samozřejmě výhodnější,“ vysvětluje major Svoboda, který se jednání ve Švédsku rovněž účastnil.
V otázce takového rozmístění strategických letounů není podle něj klíčová velikost záložního letiště, ale zajištění potřebného zázemí. „Stěžejní je vše okolo, logistika, zabezpečení velení a řízení a podobně,“ upozornil s tím, že tyto schopnosti jsou využitelné jak pro stroje JAS-39 Gripen, tak i budoucí F-35. Česká armáda podle něj nechce okopírovat švédský model, kdy ke každé letecké základně mají k dispozici několik dalších úseků včetně částí silnic či menších polních základen, ale zvolit si verzi, která bude vyhovovat našim potřebám. „My tyto záložní plochy nebudeme nutně stavět na dálničních úsecích, ale můžeme například využít husté sítě již existujících letišť. Princip je ale víceméně stejný,“ sdělil.
Unikátní schopnosti v rámci NATO
Nové americké stroje 5. generace v Česku za několik let osedlají dnešní piloti Gripenů. V NATO tak budou jediní s unikátními znalostmi obou strojů.
„Budeme jedinou zemí, která bude mít vhled do operačního použití jak F-35, tak strojů JAS-39 Gripen. Pro spojence budeme nesmírně cenní, protože poletí-li na společnou operaci oba typy letounů, budeme vědět, co od Gripenů očekávat a jak s nimi spolupracovat,“ zdůraznil Svoboda další téma rozhovorů ve švédské Uppsale.
Diskuze se vedly i o plánovaných budoucích modernizacích švédských stíhaček. Ty probíhají pravidelně. „V Linköpingu nám byly představeny modernizační programy pro verzi C/D, které zajistí udržení a rozvoj schopností systému až do roku 2035,“ upřesnil podplukovník Petr Dřevecký ze Sekce rozvoje sil MO ČR s tím, že konkrétní obsah plánovaných modernizací je předmětem vyjednávání vláda-vláda mezi ČR a Švédskem.
Text: Armáda ČR /r
Foto: Vzdušné síly AČR
Ilustrační foto: 21. základna taktického letectva Čáslav
