Vyhľadať
Close this search box.

MENU

TF-117 proti Viet Congu: Americké říční námořnictvo ve Vietnamu

Angažmá v Jižním Vietnamu ve druhé polovině 60. a počátkem 70. let minulého století postavilo americkou armádu před řadu nekonvenčních úkolů. Jedním z nich bylo zajištění rozsáhlých pobřežních a říčních oblastí, které sloužily především jakožto logistické zázemí a vodní zásobovací trasy partyzánů Viet Congu. Klíčovou se v tomto ohledu stala zejména delta řeky Mekong, rozkládající se od hlavního města Saigonu na jih a západ až k Thajskému zálivu a hranicím s Kambodžou. S rozlohou asi 40 000 km² a tehdejším počtem asi osmi milionů obyvatel tvořila zhruba čtvrtinu rozlohy Jižního Vietnamu a žila zde polovina obyvatel země. Velkou část delty pokrývala rýžová pole, díky čemuž byla tato oblast jednou z nejproduktivnějších v pěstování rýže na světě. Komunikační síť zde ale byla jen slabě rozvinutá, s jedinou silnicí se zpevněným povrchem. Silnic nižší třídy bylo málo a často šlo de facto o špatně udržované polní cesty. Pohyb těžké vojenské techniky mimo silnice byl omezen množstvím řek, vodních kanálů, potoků, zaplavených rýžových polí a bažin; silnice pro změnu vedly přes množství málo únosných mostů, většinou s nosností jen v rozmezí 10–20 tun. V takovém terénu nešlo vést válku tankovými a mechanizovanými útvary. Bylo to prostředí, kde se naopak dobře uplatnily vrtulníky, plavidla a vznášedla a právě posledním dvěma ze jmenovaných bojových a dopravních prostředků se bude věnovat následující článek.

Do jámy lvové
Jak už to v případě gerilových konfliktů často bývá, politické proklamace a realita „na zemi“ se často diametrálně rozcházejí. Proto když americký velvyslanec v Saigonu Henry C. Lodge v dubnu 1964 prohlásil, že by „nebyl překvapen, kdyby se podařilo úplně vyčistit deltu Mekongu od komunistických sil do konce roku 1965“, nemohl být dále od pravdy. V polovině roku 1966 např. vrchní velení amerických vojsk v Jižním Vietnamu – označované MACV, tedy Military Assistance Command, Vietnam – ve svém hlášení uvádělo, že se asi třetina veškerých útoků Viet Congu proti vládním jednotkám odehrává v tomto prostoru a komunističtí partyzáni zde ovládají přibližně čtvrtinu obyvatel, tj. přibližně dva miliony lidí. Navíc aktivity Viet Congu značně omezovaly zásobování jihovietnamského hlavního města rýží. Zatímco ještě v roce 1963 z delty do Saigonu dorazily zhruba čtyři miliony tun rýže, v roce 1966 toto množství pokleslo na tři miliony tun, což donutilo vládu začít dovážet rýži ze zahraničí. Americkým vojenským poradcům bylo zřejmé, že se situace stává neúnosnou a je na čase se ji pokusit radikálně změnit. Jednou z možností bylo do oblasti vyslat pěší jednotky US Army, jež by zde vybudovaly permanentní základny, avšak špatná silniční síť neumožňovala logisticky zabezpečovat větší počet vojáků. Proto na přelomu let 1965–1966 padlo rozhodnutí vytvořit zcela nové uskupení, které by nebylo závislé na velkých pozemních základnách, a sice tzv. říční námořnictvo. Tento svazek (zpočátku označovaný MAF, tedy Mobile Afloat Force) měl být tvořen jak útvary pozemních sil, tak jednotkami a plavidly US Navy a zčásti by využíval bázování přímo na lodích, což by zjednodušilo zásobování. MACV po příslušnících MAF požadovalo, aby zde ulevili těžce zkoušeným jihovietnamským vládním vojskům.

Text: Dušan Rovenský
Foto: US DoD

Více se dočtete v časopisu ATM 5/2024, kterého elektronická verze vyšla 24. 4. 2024 a tištěná 26. 4. 2024.

Obsah ATM 5/2024 naleznete – ZDE

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.