Mise se bude skládat ze dvou družic vyslaných do vesmíru současně. Jedna z nich bude představovat neznámý objekt, druhá má za úkol přiblížit se k ní a provést zadané úkoly. Proto název mise obsahuje kromě názvu VZLÚ i písmena GEM (Guardian Eyes Mission), která odkazují na úkol sledování a ochrany oběžné dráhy. Současně jsou začátkem slova GEMINI, naznačují tedy, že se k sobě budou družice přibližovat.
Obě družice budou na oběžnou dráhu vyneseny jedním nosičem, do vesmíru je vypustí krátce po sobě v odstupu několika vteřin, ve výšce kolem pěti set kilometrů. Jejich rychlost bude zhruba 7 kilometrů za vteřinu. Určitou dobu potrvá, než s nimi operátoři naváží kontakt a nastartují potřebné systémy. Za tu dobu se od sebe družice vzdálí na několik kilometrů.
„Jedna z družic se bude chovat pasivně, druhá se k ní začne přibližovat s pomocí svých trysek. V první fázi bude cílem přiblížit se na sto metrů a tuto vzdálenost stabilizovat. Následně můžeme vzdálenost dále snižovat a přistoupit k vlastnímu pozorovacímu manévru,“ vysvětluje vedoucí projektu Róbert Šošovička. „K řízení tohoto manévru bude využíváno mimo jiné kamery, která bude cíl snímat a za použití umělé inteligence vyhodnocovat vzájemnou polohu, vzdálenost a rychlost obou družic.“
Operátoři budou vydávat pokyny družici z nového řídícího střediska družic ve VZLÚ v Praze, vlastní komunikace a stahování dat pak bude prostřednictvím pozemní stanice ve Vlkoši u Kyjova.
Obě vystřelené družice budou stejně velké, jejich tělo bude mít rozměr 30x20x10 cm, solární panely pak 30x40cm. Rozpětí tedy dosáhne 90 cm. Aktuálně odborníci vytvářejí konstrukční návrh družic, po kterém budou předběžně testovány. Tato fáze by měla být hotová do konce roku 2025. Od roku 2026 začne finální integrace družic a testování letových kusů. Vynesení do vesmíru je pak plánované na konec roku 2026 nebo začátek roku 2027. Zatím není jisté, s jakou společností budou družice do vesmíru vyneseny, jedním z horkých kandidátů je ale společnost Space X.
„Zvládnutí manévrování na oběžné dráze nám umožní takzvaný „in orbit servising,“ tedy např. doplnění paliva jiné družici nebo její vizuální kontrolu (např. vysunutí antén, solárních panelů). Technologie budou využitelné nejen v oblasti obrany, ale reagujeme tím současně na nutnost řešení otázky kosmického smetí,“ vysvětluje generální ředitel VZLÚ Josef Kašpar.
VZLÚ tak novou misí zachycuje trend, kdy se státy světa postupně zavazují k tomu, aby měly družice vysílané na oběžnou dráhu Země schopnost deorbitingu a mise tak nevytvářely další kosmické smetí. ESA zveřejnila Zero Derbits Approach, tedy závazek, aby po jejích misích nezůstávalo na nízké oběžné dráze kosmické smetí. Evropská iniciativa Zero Derbits Charter pak vyzývá státy světa, aby se zavázaly ke stejnému cíli. Podobná pravidla, která k tomu zavazují, přijala i americká Federal Communications Commision.
Projekt vznikl v rámci institucionální podpory Ministerstva průmyslu a obchodu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumné organizace VZLÚ a navazuje na projekty VZLUSAT-1, který se stal nejdéle komunikující družicí v historii Československa, a VZLUSAT-2, který je první českou družicí, která dokázala pořídit snímky území České republiky v HD rozlišení.
Text a foto: Výzkumný a zkušební letecký ústav
