Současný mandát na působení vojáků Armády ČR v zahraničních misích, stejně jako pobyt ozbrojených sil jiných států na území ČR, končí 31. prosince 2024. „Bezpečnost České republiky v současném globalizovaném světě nekončí na hranicích Česka. Proto je důležité, aby Armáda České republiky byla aktivní a přítomna i mimo české území. Zahraniční mise, které dnes schválil Senát, tak jsou nástrojem, jak posílit bezpečnost a ochranu českých občanů. A to i ve spolupráci s našimi spojenci,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová.
Kvůli ruské agresi proti Ukrajině NATO dlouhodobě posiluje své východní křídlo, k čemuž přispěje i ČR. Nově by zde mohlo působit až 2 000 českých vojáků, což je o 800 vojáků více než nyní. Chceme pokračovat v naší přítomnosti v Litvě, Lotyšsku, Polsku a na Slovensku, návrh umožňuje působení českých vojáků i v Estonsku, Maďarsku, Rumunsku a Bulharsku. Zapojení AČR v těchto zemích by se ale odvíjelo od konkrétní potřeby NATO související se zajištěním věrohodného odstrašení a obrany aliančního prostoru. V současnosti se ovšem působení Armády ČR v těchto zemích neplánuje.
Mezi dlouhodobé priority naší zahraniční politiky patří region západního Balkánu. Proto chceme být připraveni v případě potřeby posílit naši přítomnost na místě. Dojde tak k nárůstu vojáků v misi EUFOR Althea až do 200 osob. A to z důvodu vyčlenění záložní roty jako součásti spojeneckých rezervních sil. Vojáci ovšem budou připraveni v rezervě na území Česka. V roce 2025 pak budou letouny JAS-39 Gripen chránit vzdušný prostor Islandu, tak jako v letech 2014-2016. Bude se jednat o operační úkol pro až 95 vojáků.
Sníží se počet vojáků, které ČR vyčleňuje do Spojeneckých sil rychlé reakce NATO, a to do 300 osob ze současných 600. Důvodem je transformace v rámci nového modelu sil NATO. Co se týče Bojového uskupení EU, tak Česko nasadí až 200 osob do nově vzniklé EU BG vedené Polskem. AČR bude zároveň pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud v řadě dalších menších zahraničních operacích.
Z hlediska bezpečnostních zájmů ČR je také třeba brát zřetel na oblast Sahelu. Bezpečnostní a ekonomická nestabilita, působení teroristických skupin a organizovaného zločinu jsou faktory, se kterými se musí vypořádávat řada zemí tohoto regionu. Konkrétně nárůst nelegální migrace a pronikání radikálních teroristických skupin má přímý vliv na bezpečnost Česka a Evropy. Šíření vlivu Ruska a Číny v oblasti představuje další bezpečnostní výzvu.
Jednou z relativně mála stabilních zemí v regionu je Mauritánie, nicméně její odolnost může být oslabena například intenzivnějším působením teroristických organizací nebo nestabilitou v okolních zemích. ČR tak navrhuje vyslání do 30 příslušníků speciálních sil AČR, kteří mohou pomoci s výcvikem mauritánských speciálních sil. Tato aktivita má i alianční rozměr, protože Mauritánie se v roce 2022 stala po Tunisku druhou africkou zemí, které Aliance pomáhá v oblasti výstavby a výcviku ozbrojených sil.
Dalším bodem, který dnes Sněmovna schválila, je působení Britského vojenského poradního a výcvikového týmu (British Military Advisory and Training Team in the Czech Republic, BMATT) v České republice. Britští instruktoři, kteří jsou součástí týmu, se v rámci Vojenské akademie ve Vyškově podílí na výcviku poddůstojníků AČR, příslušníků ozbrojených sil členských států NATO a EU, států zúčastněných v programu Partnerství pro mír a dalších partnerských států.
Počet členů BMATT z řad příslušníků britských ozbrojených sil bude nadále omezen na maximálně 30 osob a počet příslušníků ozbrojených sil cizích států, kteří jsou vysláni do kurzů, jež BMATT pořádá, nepřekročí 100 osob v jednotlivém kurzu. Tým britských instruktorů působí v Česku od roku 2000 a do roku 2023 absolvovalo jeho kurzy přes 11 600 českých i zahraničních vojáků. Od roku 2019 se na činnosti týmu podílí také tři čeští vojenští instruktoři. Jedná se o praktickou spolupráci mezi českými a britskými vojáky, která vede ke zvyšování kvality výcviku AČR.
Text: Rostislav Fridrich, tiskové oddělení MO ČR
Ilustrační foto: Ministerstvo obrany ČR
