Dodávka stíhaček byla výsledkem mezivládní dohody se Švédskem, podle které ČR získala 14 letounů – 12 jednomístných verze JAS-39C a dva dvoumístné JAS-39D – formou pronájmu na deset let, který byl později prodloužen a v roce 2023 znovu obnoven. Letadla byla vybrána pro své schopnosti rychlé reakce, provozní efektivitu i kompatibilitu s aliančními systémy. Po příletu do Čáslavi následovalo zaškolení pilotů i technického personálu, které probíhalo částečně v České republice a částečně ve Švédsku.
Gripeny se od svého nasazení staly páteří českého taktického letectva. Kromě ochrany vzdušného prostoru České republiky se podílely na aliančních misích, včetně ochrany vzdušného prostoru nad pobaltskými státy v rámci mise Baltic Air Policing. Česká letadla také působila v islandské vzdušné obraně a na cvičeních napříč Evropou, kde si získala respekt díky profesionalitě českých pilotů a spolehlivosti samotných strojů.
Dvacet let od příletu prvních Gripenů do Čáslavi je vhodnou příležitostí nejen k bilanci, ale i k zamyšlení nad budoucností českého taktického letectva. Pořízení švédských stíhaček tehdy znamenalo zásadní krok v modernizaci vzdušných sil a přiblížilo Českou republiku standardům NATO. Dnes už je ale jasné, že Gripeny svou službu jednou uzavřou: vláda rozhodla o nákupu amerických letounů F-35A Lightning II, které má české letectvo přebírat od roku 2031.
Gripeny by měly ve službě zůstat až do příchodu prvních F-35, přičemž se předpokládá postupný přechod a možné období souběžného provozu. Detaily ohledně konce jejich pronájmu a vyřazení zatím nejsou definitivně uzavřeny. Navzdory plánovanému přechodu na novou generaci zůstávají Gripeny důležitou součástí obranyschopnosti státu. Nadále plní úkoly ochrany vzdušného prostoru v rámci národní i alianční mise a umožňují udržovat schopnosti, které budou nezbytné i při provozu pokročilejší techniky v budoucnu.
Text a foto: Jiří Kučírek