Vojenské cvičení Quo vadis

Práce obsahuje přes sedm set dobových snímků a jedná se tak o nejrozsáhlejší fotografickou publikaci věnující se naší meziválečné armádě, která do dnešních dní vyšla. Pevně tak doufáme, že potěší oko každého čtenáře, který ji bude mít v ruce a každý si zde najde „to své“ téma. Kniha má za cíl představit fotografie celé československé branné moci od roku 1918 do roku 1939. Velké množství snímků je publikováno vůbec poprvé. Zároveň ale kniha obsahuje i některé notoricky známé záběry, pro ucelený pohled na danou problematiku. Pro komplexnost zde najdeme představené jednotlivé složky branné moci, ale také jejich výzbroj a výstroj.

Stalinova armáda byla kolos, který v dějinách neměl obdoby. Byli to však řadoví rudoarmějci, kteří na svých bedrech nesli hlavní tíhu bojů od obrany vlasti před útokem Wehrmachtu v létě 1941 až ke konečnému postupu do srdce třetí říše. Válku začínali jako nedostatečně vybavený kanonenfutr, ale na jejím konci se mohli směle měřit se svými protějšky z ostatních armád. A právě na sovětské pěšáky bojující proti hitlerovskému Německu jsme se podívali pěkně zblízka. Jak probíhal jejich výcvik pod tlakem německé ofenzivy? Co jedli, kde spali a čím trávili volné chvíle? Jakou výzbroj a výstroj měli k dispozici? Proč vznikly gardové jednotky a ve kterých střetech se vyznamenaly?

15 let rešerší, nejnovější poznatky: Hitler měl atomovou bombu! Před 15 lety zveřejnili Edgar Mayer a Thomas Mehner knihu, která vyvolala rozruch. Ústřední výpověď díla: Nejen Američané, ale i Hitler měl atomovou bombu. Za toto konstatování byli autoři vysmíváni a osočováni. Od té doby shromažďovali Mayer a Mehner 15 let další indicie pro svou tezi. V této knize předkládají výsledky svých rešerší, které nelze nazvat jinak než spektakulární. Nové důkazy nepřipouštějí žádné pochybnosti…

Motorizace armád se stala v meziválečném období významným modernizačním prvkem, který probíhal, dle ekonomických možností státu i v armádě československé. Domácí automobilky dodávaly vojenské správě automobily osobní, nákladní a speciální. V posledně jmenované kategorii dominovala firma Tatra, která z 660 v armádě zařazených speciálních automobilů dodala 399 kusů a s podílem 51,4% se stala v tomto segmentu vozů nejvýznamnější dodavatelem. Jednalo se především o vozidla typu Tatra T 24, T 25 a T 85, ale svůj nezanedbatelný podíl měl rovněž typ Tatra T 72. Na jeho šasi vznikla široká škála specializovaných nástaveb, které si zaslouží pro svoji pestrost a konstrukční variabilitu zdokumentování.

Stíhací a bombardovací letoun Su-7 létal na našem nebi 26 let. Zasvěcený popis letounu z pera jeho pilota Jana Dúbravčíka se věnuje vývoji a výrobě letounu Su-7 v Sovětském svazu v letech 1953 až 1972. Na to navazují dodávky letounů do československého vojenského letectva a přeškolování pilotů a techniků u Výcvikové letky 28. a 20. sbolp v letech 1963 až 1966. Operační použití letounu Su-7 v čs. vojenském letectvu v letech 1964 až 1990. Inženýrsko-letecké zabezpečení letounů Su-7. Létání na Su-7 (vzlet a přistání, navigační lety, technika pilotáže, lety na střelnici, příprava k použití jako atomový bombardér, létání v noci a za ztížených povětrnostních podmínek).

94 legendárních i zapomenutých konstrukcí. Opakovačka Mosin, Špaginův ikonický samopal s typickým bubnovým zásobníkem nebo Kalašnikovovy legendární útočné pušky. Ruské a sovětské ruční palné zbraně jsou pojmem a tato encyklopedie podrobně seznamuje s celkem 94 typy od dob carského Ruska po 21. století. Přináší spolehlivé informace o slavných a masově produkovaných zbraních, o progresivních prototypech, ale také o slepých uličkách a nevydařených kuriozitách, které se českému čtenáři představují poprvé. Poznejte dopodrobna kompletní příběh ruské a sovětské konstrukční školy!

V březnu 2004 vyslala vláda České republiky do Afghánistánu vojenský kontingent složený z příslušníků elitní 601. skupiny speciálních sil.  Během této vůbec první bojové mise naší armády od 2. světové války stáli naši speciálové proti zkušenému a velice nebezpečnému protivníkovi. Působili v extrémně náročných terénních i klimatických podmínkách, přímo v místech, kde se nedlouho předtím ukrýval Usáma bin Ládin. Kniha vypravuje příběh této nesmírně nebezpečné mise ústy těch, kteří se jí osobně zúčastnili. Jde o mimořádné svědectví.

Dodávky stíhaček pro finské letectvo. Od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940 zuřily na severovýchodě Evropy boje mezi Finskem a Stalinovým SSSR. Do historických análů vstoupily pod označením zimní válka. Zimní válka se neodehrávala pouze na zemi, ale také ve vzduchu. Rovněž zde čelili obránci obrovské početní převaze útočníkových vzdušných sil. Finové využívali pestrou směsici leteckých typů, z nichž některé tvořily původní výzbroj Suomen Ilmavoimat a jiné dorazily ze zahraničí až po vypuknutí nepřátelství (či po jeho skončení). Do první skupiny náležely ze stíhaček jednoplošné Fokkery D.XXI  a velmi zastaralé dvouplošníky Bristol Bulldog IVA.