Systém je ale určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami a nezajišťuje obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku.
„Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu,“ vysvětluje ministr Martin Stropnický.
Smlouva přitom výslovně uvádí, že zásahy mohou zahrnovat i použití zbraní. Poskytnutí techniky by bylo žádající smluvní stranou finančně kompenzováno.
Slovenská vláda už Smlouvu schválila, ministři obrany ji podepíšou při nejbližší příležitosti. Následně bude předložena parlamentům obou států ke schválení, po kterém bude následovat ratifikace oběma prezidenty. Předpoklad platnosti smlouvy je v polovině letošního roku.
ČR v současné době nemá s žádným státem obdobnou mezinárodní smlouvu sjednanou. Jedinou zkušeností v této oblasti byla Dohoda s vládou USA o podpoře poskytované americkým Ministerstvem obrany během pražského Summitu NATO v roce 2002.
Text: Ministerstvo obrany ČR
Český JAS-39C Gripen na Dnech NATO 2014; foto: Jaroslav Matoulek