Jedná se o analýzy a vyhodnocování míry aktivace organismu operátora (pilota) ve specifických zátěžích (letových), která koreluje s odolností lidského činitele vůči této zátěži a aplikování těchto poznatků na proces rozhodování subjektů při ovládání složitých zbraňových systémů AČR. Pro korektní klasifikaci aktivace organismu individuálního lidského činitele je používána analýza změn tepové frekvence, měření oční a hlasové aktivity, subjektivní hodnocení úspěšnosti prováděné aktivity instruktorem a samohodnocením pomocí softwarové aplikace vytvořené ve spolupráci s psychology.
Pro hodnocení míry odolnosti byly vytvořeny speciální klasifikační metody, které implementují moderní metody vícerozměrné analýzy fyziologických reakcí člověka (jako operátora v systémech člověk-stroj) ve specifických zátěžových situacích. Použité metody umožňují objektivně stanovit korelace mezi jednotlivými fyziologickými veličinami z hlediska definování jejich informační hodnoty při testování míry stresu v těchto zátěžových situacích a je sledována a hodnocena schopnost adaptace jedinců na tyto zátěže v procesu rozhodování a ovládání složité vojenské techniky.
Cílem je ovlivňovat dopad zvýšené stresové zátěže na přípravu specifické skupiny osob (např. pilotů letadel, řídících letového provozu, atd.) k náročným misím.
Text: Ferdinand Tesař, Vojenský technický ústav /r
Ilustrační foto: archiv oddělení výzkumu, vývoje a inovací o. z. VTÚLaPVO Praha-Kbely