Etalonem moderních vojenských bezpilotních systémů se zcela oprávněně stal dálkově řízený prostředek MQ-1 Predator americké firmy General Atomics Aeronautical Systems (GA-ASI). Konstruktér letounu Abraham Karem navzdory četným peripetiím s financováním a počátečním proměnlivým zájmem ze strany zákazníků vyvinul stroj, který v následujících desetiletích opakovaně prokázal své výjimečné přednosti. Letoun na sebe upozornil již během války v bývalé Jugoslávii, nicméně svého hlavního věhlasu došel až se zahájením války proti terorismu v roce 2001. Po vyzbrojení laserem naváděnými střelami AGM-114 Hellfire se totiž do té doby bezzubý Predator stal skutečným predátorem, jenž si velice záhy začal na své konto připisovat cenné úspěchy.
Jenže také on postupně zastarával, respektive již přestával uspokojovat nadále vzrůstající očekávání a nároky na systém tohoto druhu kladené. Americké letectvo a zpravodajská služba CIA coby jeho hlavní uživatelé požadovaly od stroje větší nosnost i lepší letové výkony. Firma General Atomics tudíž vyvinula nástupce, kterým se stal letoun interně označovaný jako Predator B, u letectva pak známý jako MQ-9A Reaper. Ten svého předchůdce převyšuje prakticky všemi parametry, což se odvíjí velkou měrou od osazení turbovrtulovým motorem Honeywell TPE331-10 namísto pístového Rotaxu 914F. Výhody Reaperu nad jeho předchůdcem převážily natolik, že v březnu loňského roku byly všechny americké MQ-1 Predator vyřazeny ze služby (více v L+K 6/2018; Koniec prostriedkov MQ-1 Predator USAF).
Text: Marek Vanžura
Foto: Matthew Hearne, Crown Copyright, GA-ASI
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 1/2019, který vyšel 9. 1. 2019.
Obsah L+K 1/2019 naleznete – ZDE.