Je zajímavé, že původní myšlenka zněla obdobně, vybavit větroň jednoduchým motorem, jednak aby se vlastní silou dostal do oblasti plachtařsky vhodných podmínek a dál pokračoval bezmotorovým letem, jednak aby se umožnil výcvik nezávislý na nákladných aerovlecích. U Vivatu se tato představa vůbec nerealizovala, u SF 25 se více uplatnila pouze v první verzi. Nakonec se z obou letadel staly typické motorové větroně, vhodné pro turistiku, navigační lety a výcvik.
Rovněž z technického pohledu oba typy vznikly obdobným postupem. Nový trup s dvěma místy vedle sebe a s pohonnou jednotkou dostal křídlo a ocasní plochy z cvičného větroně.
Text: Pavel Kundrata, Zdeněk Pátek
Foto: Petr Kolmann
Více se dočtete v časopisu AeroHobby 1/2021, který vyšel 20. 1. 2021.
Obsah AeroHobby 1/2021 naleznete – ZDE.