MENU

Nový přístroj rozšiřuje vědecké

a výukové možnosti ÚOPZHN


Teoreticky je možné sledovat metabolity zájmových látek v lidském organismu a zjišťovat například, zda byl dotyčný těmito látkami zasažen, před jakou dobou to bylo a jak závažné to bylo zasažení. Takovou možnost mimo jiné skýtá přístroj Thermo Scientific LTQ XL s LC Ultimate 3000 v mikro a nano verzi, kterým jsou nově vybaveny laboratoře Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení Univerzity obrany.

Přístroj byl pořízen tzv. akvizičními nákupy v rámci resortu MO ČR. Identickým přístrojem je totiž vybavena modernizovaná mobilní laboratoř AL3, která se dislokována u 31. pluku radiační chemické a biologické ochrany v Liberci a výcvik osádek v této laboratoři Ústav zajišťuje. Je zde tak mimo vědecké činnosti i zjevné propojení s přípravou chemických specialistů v rámci chemického vojska.

A jak to celé funguje? Systém je kombinací LC/MS/MS. Písmena LC označují kapalinovou chromatografii (separační část přístroje), kde se zkoumaný analyt rozdělí na jednotlivé své složky, a tyto se pak dále v rámci přístroje detekují na UV-VIS (spektrometrie v UV a VIDitelné oblasti světla) a dále pokračuje co MS části (hmotnostní spektrometr).

„Spektrometr je tvořen lineární iontovou pastí, do které se zachytávají již rozdělené části analytu z předchozí LC části. Ta iontová past je velká výhoda, protože i tuto past můžeme využít jako další separaci, jen daleko přesnější, a „odchytit“ si do ní jen určitý iont (pohybujeme se tady už na molekulární úrovni) a ostatní ionty z pasti vypláchnout za pomocí Helia. V pasti se nám tak zakoncetrovává jen a jen naše molekula, kterou můžeme dál podrobit další analýze,“ uvádí při popisu přístroje kapitán Ing. Bc. Dušan Trefilík, lektor ÚOPZHN.

Nejběžnější je tuto molekulu definovaně rozbít na tzv. fragmenty a hmoty těchto fragmentů změřit. Vzniká tak tzv. hmotností spektrum, které je při dané fragmentační energii vždy stejné a jde využít pro identifikaci i kvantifikaci dané chemické látky.

„Tady ale nekončíme. Iontová past dokáže tyto vzniklé fragmenty opět „vypláchnout“ a „ponechat“ si jenom jeden z nich vybraný. Tento fragment lze tak dále rozbíjet na další menší části a získávat další informace o jeho struktuře. A tak se dostáváme k v úvodu zmíněným možnostem zkoumání a popisu mechanismů konkrétních organických reakcí,“ uzavírá kapitán Trefilík.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text: Viktor Sliva, Univerzita obrany
Foto: ÚOPZHN

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.