Odloučení k životu vojáka patří, přesto je těžké si zvyknout
První těžkou zkouškou bylo loučení s rodinami a blízkými, a to už týden před odletem. Vojáci totiž museli kvůli covidu absolvovat sedmidenní karanténu ve vojenském prostoru Boletice. Odtud jeli přímo na letiště Kbely a pak vojenským speciálem rovnou do Mali. Příštích šest měsíců uvidí své nejbližší jen na obrazovkách telefonů nebo počítačů. Díky internetovému připojení a telefonickému spojení na základně ale mohou být alespoň v pravidelném kontaktu. „K vojenskému životu patří poměrně časté odloučení od rodiny, přesto je těžké pro každého z nás si na to zvyknout. Cítíme, jak zásadní roli hraje podpora našich blízkých. Proto se snažíme být v neustálém kontaktu, i když jsme daleko od domova a zároveň podporovat jeden druhého zde na místě,“ uvedl kaplan úkolového uskupení nadporučík R. S.
Zápřah hned po příletu
Po příletu do místa nasazení už není čas na nostalgii. Vojáci se ihned rozdělují do dvou skupin, nastupují do vozidel dvou ozbrojených konvojů a vyráží do cílových destinací, tedy na velitelství mise v Bamaku a do výcvikového centra v Koulikoru. Na základně musí všichni projít tzv. inprocessingem, v rámci kterého se seznamují s pravidly života na základně, obdrží nezbytný materiál, jako např. identifikační karty, lékárničky, vysílačky nebo balíčky pro případ odloučení od zbytku jednotky, přebírají zbraně a munici. Před vybalováním osobních věcí musí být veškerá výstroj i výzbroj nachystaná k použití. Dlouhý den končí až v pozdních večerních hodinách. Někteří mohou zalehnout a načerpat síly, jiní už střídají kolegy ve službách. „V den odletu jsme vstávali už ve dvě ráno. Na základnu v Bamaku jsme dorazili přibližně ve čtyři odpoledne. Po příjezdu to byl obrovský šok, úplně jiný svět a do toho ta únava. Než jsem si nachystal všechny věci, byla už jedna ráno,“ vzpomíná na svůj první den v Mali desátník D. M.
Málo času, hodně práce
Každá jednotka musí fungovat jako seřízený stroj. Při jejich střídání v zahraniční operaci musí navíc oba tyto stroje pracovat na stejné frekvenci. To není vždy jednoduché, času je pomálu a práce hodně. Koordinace na úrovni velitelů, štábů i všech vojáků je nezbytná. Zkontrolovat a převzít se musí veškerý materiál – od bojových vozidel po poslední dokument. O pracovní době se v této fázi nasazení nedá mluvit. Vojáci pracují tak, aby se vše stihlo do předání operačního úkolu a následného odletu končícího úkolového uskupení. „Po příjezdu jsme se ještě pořádně nezastavili. Logistika je pro zahraniční operaci naprosto zásadní a rozhodně nejde jen o kancelářskou práci. Vše musíme převzít, fyzicky zkontrolovat a znovu předat. Jde o desítky úkonů, které se navzájem prolínají,“ uvedla důstojnice logistiky poručice J. L.
Motivovaní a dobře sehraní
Do toho je nutné střežit základnu 24 hodin 7 dní v týdnu nebo zajišťovat ozbrojené doprovody. Zároveň probíhají např. nácviky na bojový poplach. Každý ze specialistů přidělených k jednotce z ostatních vojenských útvarů přebírá svou vlastní specifickou funkci. Vše směřuje k samotnému předání operačního úkolu. Slavnostní ceremoniál se uskutečnil 11. listopadu za účasti velitele mise EUTM, německého generála Jochena Deuera, který zejména ocenil profesionalitu a nasazení českých vojáků. Pro 5. úkolové uskupení tím mise končí, pro 6. úkolové uskupení právě začíná. „Přestože jsme absolvovali náročný výcvik, kterému jsme věnovali maximum sil, realita je od cvičiště vždy odlišná. Náš úkol proto přijímáme s maximální pokorou. Zároveň jsme ale motivovaní, dobře sehraní a každý z nás je připravený pracovat ve prospěch celé jednotky. Věřím, že až se za šest měsíců ohlédnu zpět, budu s výkonem 6. úkolového uskupení spokojený,“ řekl po předání operačního úkolu velitel jednotky kapitán Tomáš Křížek.
Práce českých vojáků: Nejen ochrana velitelství
Čeští vojáci v Mali zabezpečují především ochranu a obranu velitelství mise v Bamaku a výcvikové základny v Koulikoru, ozbrojené doprovody a tým rychlé reakce. Kromě toho musí také pravidelně trénovat a nacvičovat různé taktické scénáře.
Volného času není mnoho, přesto se na základně dá i odpočívat. Ať už aktivně v rámci sportovního vyžití nebo pasivně třeba během filmových večerů. Vojáci zde také pravidelně organizují sportovní soutěže nebo tzv. národní dny, kdy společně slaví státní svátky zemí zapojených do mise EUTM.
Očkování a přísná hygiena je nezbytností
Základna zároveň poskytuje vše nezbytné, od jídla a pití až po možnost nechat se ostříhat. Důraz je kladen na ochranu zdraví a hygienu. V tomto ohledu život na základně komplikují hlavně všudypřítomní komáři přenášející např. malárii. Vojáci se proti nim chrání moskytiérami, repelenty a také preventivně užívají antimalarika. „Vojáci zároveň museli před nasazením absolvovat očkování proti řadě různých nemocí, nicméně v místě nasazení je velké množství dalších zdravotních rizik, před kterými musíme být na pozoru. Každý voják proto musí dodržovat přísné hygienicko-epidemiologické standardy. Místní životní podmínky jsou očima českého vojáka poměrně nehostinné. Naštěstí ale nemusíme denně shánět pitnou vodu a jídlo, jako řada místních obyvatel,“ hodnotí situaci zdravotnický záchranář úkolového uskupení nadrotmistr M. P.
Za úkol mají i budovat dobré jméno české armády
Přestože je Bamako a jeho okolí poměrně bezpečné, vojáci základnu opouštějí jen při plnění úkolů. Pravidelné jsou například cesty na letiště nebo cesty mezi jednotlivými základnami. Během svého krátkého působení už stihlo 6. úkolové uskupení dokončit i menší humanitární projekt ve spolupráci s plzeňskou fakultní nemocnicí a organizací Stonožka. Velitel jednotky společně se specialistou civilně-vojenské spolupráce doručili do místního sirotčince trika se vzkazy a obrázky od dětí v České republice. Budování dobrého jména české armády v místě nasazení je jedním z úkolů celé jednotky.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: por. Peter Duhan, Armáda ČR
