Vyhľadať
Close this search box.

MENU

Vojenští geodeti nejsou vidět,

ale bez nich to nejde


Zaměřují vojenská letiště či základny, pomáhají při živelných katastrofách se stavbou náhradních přemostění nebo vymezují prostory pyrotechnických asanací. Vojenské geodety není vidět, ale jejich práce je nepostradatelná. V těchto dnech se v posádce Bechyně účastní Mezinárodního cvičení geodetických skupin, které se koná vůbec poprvé v České republice.

Hlavním organizátorem je Multinational Geospatial Support Group (MN GSG), která sídlí v Německu. „Pokud nás NATO nebo EU požádá o zmapování nějaké oblasti v zahraničí, naše organizace tuto misi zabezpečí. Už jsme například zaměřovali letiště v Afghánistánu,“ popisuje hlavní úkoly podplukovnice Livia Schenck z MN GSG. Zároveň dodává, že na činnosti MN GSG se podílí 18 států. „Poskytují nám zaměstnance, data nebo nám nabízejí polygrafické služby. Jednou z těch podpor je i samotné geodetické mapování, které cvičíme teď tady u ženistů.“

Cvičení se účastní všech šest států zapojených do oblasti podpory geodetického mapování v rámci MN GSG. Česká republika, Německo, Španělsko, Litva, Rakousko a Kanada. „Vůbec poprvé jsme se sešli v Kanadě v roce 2017. Pak ještě ve Španělsku a v Německu. U nás mělo být cvičení už před dvěma roky, ale kvůli covidu se muselo přeložit,“ upřesňuje časovou posloupnost major Lukáš Fanc – vedoucí oddělení geodetického zabezpečení z Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu.

Námět cvičení je koncipovaný tak, že mezinárodní geodetická skupina dorazila na vojenskou základnu nebo vojenské letiště a má za úkol provést geodetické zmapování. Nejprve musí na daném místě vybudovat geodetické základy. „U nás se jedná o žulové mezníky, které jsou rozmístěné po krajině a jsou navíc označené červenobílou tyčí. Díky těmto bodům mohou geodeti realizovat své úkoly na území ČR,“ vysvětluje základní stavební kámen geodézie ředitel odboru geografického zabezpečení Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu (VGHMÚř) podplukovník Tomáš Diblík.

V jiným zemích ale geodetické základy většinou nejsou a ve většině případů se nemůže využít ani mobilní datová síť k připojení k permanentním GNSS stanicím. „V tom případě si je sami vybudujeme. Určíme bod na zemi, který si stabilizujeme pomocí měřických značek a s využitím technologie GNNS je budeme minimálně 6 hodin, ideálně 48 měřit a získávat potřebná data k vytvoření základního bodového pole,“ doplňuje podplukovník Diblík.

Novinkou pro Čechy bylo zase použití dronů. Ve výbavě mají čerstvě dva druhy – tzv. křídlo, které řídí autopilot a pak kvadrokoptéru ovládanou dálkovým zařízením. „Křídlo slouží k účelům fotogrammetrie. Zvládne udělat snímky s velkou přesností, 2,5 cm na jeden pixel,“ přibližuje využití dronu major Fanc. Navíc dodává, že kvadrokoptéra se využívá především k průzkumu nedostupných prostorů například při aktualizaci map. Může na sebe zavěsit různé druhy kamer, od multispektrální až po termální.

Rozdíl mezi vojenskými a civilními geodety není příliš velký. Pracovní postupy i techniku využívají ve většině případů stejnou. Liší se především v tom, kde působí a jaké je zadání. „Na našem území se orientujeme především na letectvo. Tzn., že na vojenských letištích máme za úkol zaměřit a přenést do mapy všechny objekty na zemi. Kromě toho ale také mapujeme výškové objekty, stanovujeme ochranná pásma a v případě pohrom pomáháme i ženistům se stavbou mostů,“ shrnuje využití vojenských geodetů ředitel odboru geografického zabezpečení podplukovník Diblík.

Na další snímky se můžete podívat – ZDE.

Text a foto:: kpt. Zuzana Králová, tisková a informační důstojnice 15. ženijního pluku Bechyně /red

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.