Dění na Ukrajině rezonovalo všemi projevy hlavních řečníků, včetně Chargé d´affaires Michaela J. Dodmana. Ten vyzdvihl výjimečnou a rychlou pomoc České republiky, která podle něj nebude nikdy zapomenuta. Upozornil, že hrozba Ruska je velmi reálná a Češi, protože ji sami zažili v roce 1968, ji rozumí. „Tehdy byla ale situace jiná. Dnes jsme partnery v NATO, společně cvičíme, sdílíme společné vize. A Spojené státy stojí po boku ČR i nyní, když čelíme novým hrozbám,“ zdůraznil.
František Šulc: V pomoci Ukrajině budeme pokračovat
Podle 1. náměstka ministryně obrany Františka Šulce, který na fóru zastupoval ministryni Janu Černochovou, je český postoj k ruské agresi neměnný a odhodlaný. Česká republika dosud přijala na tři sta tisíc uprchlíků a je mezi pěti největšími podporovateli Ukrajiny, co se týče vojenské pomoci. „A budeme v tom pokračovat, dokud nebudou Rusové zastaveni,“ prohlásil.
Setrvání USA v Evropě považuje i s ohledem na současnou situaci za prioritu, a spolupráci s USA v oblasti vyzbrojování vnímá jako klíčový pilíř modernizace české armády. „Je důležité zdůraznit, že zapojení českých subjektů do modernizace je zásadní. Bezpečnosti dodávek během krizových stavů a ochrany základních zájmů národní bezpečnosti nelze dosáhnout bez účasti domácího průmyslu,“ zdůraznil s tím, že ČR je v procesu zvýšení výdajů na obranu 2 % HDP a česká armáda se chce zbavit zastaralé techniky ještě ze sovětské éry. „To by nebylo možné bez spolupráce se spojenci a partnery. Proto považuji setkání za zásadní pro posílení spolupráce s naším strategickým partnerem.“
Že by ČR měla pokračovat v nákupech vojenského materiálu z USA, si myslí i náměstek pro řízení sekce průmyslové spolupráce Tomáš Kopečný: „Je to v našem strategickém zájmu. Jednak tím získáváme pro českou armádu nejmodernější techniku té nejvyšší kvality, ale zároveň také snižujeme naši závislost na technice ruské či sovětské provenience.“
Obranný průmysl USA má podle Michaela J. Dodmana České republice co nabídnout. Je to patrné i ze zapojení firem, které se fóra zúčastnily: Bell/Textron, IBM, Jacobs, Lockheed Martin, Motorola Solutions, Northrop Grumman, Oshkosh Defense či Palo Alto Networks.
„Tyto firmy nabízejí jedny z nejlepších technologií, které Spojené státy mohou nabídnout. Přicházejí jako partneři, hledají partnery. Síla českého obranného průmyslu je známá, partnerství mezi oběma průmysly tudíž dává smysl,“ konstatoval Dodman.
Česká armáda se vydává na cestu rychlejší modernizace
Podle náměstka pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic Lubora Koudelky se nyní armáda soustředí na modernizaci pozemních sil. Prioritu mají bojová vozidla pěchoty: Česká republika se zavázala, že vybuduje těžkou brigádu do roku 2025 a tato vozidla by měla tvořit její páteř. „Proto musíme zajistit, aby byla pořízena co nejdříve,“ zdůraznil. Pomoci by v tom mělo i zefektivnění procesu zadávání veřejných zakázek a posílení plánů rozvoje schopností, na čemž jeho sekce ve spolupráci s velením armády pracuje.
Kromě BVP chce Armáda ČR navýšit počet obrněných transportérů Titus 6×6 a také Pandur. „V plánu je rovněž pořízení lehkých útočných vozidel pro výsadkové jednotky,“ potvrdil Koudelka s tím, že MO ČR zvažuje rovněž možné pořízení dalších vrtulníků Bell pro vzdušné síly.
V oblasti komunikačních a informačních systémů se zavádí terminály MILSATCOM (vojenská síť satelitní komunikace) a dokupují se radiostanice Harris, jako hlavní komunikační platforma.
„Připravujeme také zahájení pořízení taktického bezpilotního vzdušného systému a v neposlední řadě jsme již zahájili průzkum trhu ohledně možností pro naše taktické letectvo po vypršení kontraktu na Gripeny v roce 2027 nebo v roce 2029,“ sdělil Koudelka.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Ministerstvo obrany ČR /red
