V této souvislosti se zaměřili jak na další praktickou podporu bránící se Ukrajině ze strany evropských zemí, tak na vojenské angažmá EU v mimoevropských oblastech. Diskuse se vedla také o možných nových nástrojích, které pomohou urychleně a koordinovaně posílit vojenské kapacity členských států EU.
Jednání vedl Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell. Přítomen byl rovněž komisař pro vnitřní trh Thierry Breton. Části jednání se účastnili také předsedkyně podvýboru Evropského parlamentu pro bezpečnost a obranu Nathalie Loiseau, zástupce náměstka generálního tajemníka NATO Jörg See a náměstek generálního tajemníka OSN pro mírové operace Jean-Pierre Lacroix. Pracovního oběda na téma další pomoci Ukrajině se pak formou videokonference zúčastnil i ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov.
„Scházíme se v turbulentní době, kdy čelíme mnoha bezpečnostním hrozbám. V důsledku ruské agrese na Ukrajině a aktivit Moskvy v Africe a na dalších místech je svět nebezpečnější,“ řekla na úvod ministryně obrany ČR Jana Černochová a dodala: „Z toho důvodu považuji naše dnešní setkání za velmi důležité a jsem ráda, že zde mohu přivítat také zástupce NATO, OSN a Evropského parlamentu. Právě spolupráce Evropské unie a Severoatlantické aliance je pro zajištění evropské obrany a bezpečnosti naprosto klíčová. I proto doufám, že ještě během českého předsednictví dojde k podpisu nové společné deklarace EU-NATO, díky které se praktická spolupráce obou organizací dále prohloubí.“
Agresivní politika Ruska byla tématem, které se prolínalo všemi diskusemi pražského setkání. Ukrajinský ministr Reznikov pro účastníky jednání shrnul aktuální situaci na bojišti a seznámil je s nejurgentnějšími potřebami a prioritami ukrajinské armády. „Válka na východě Evropy pokračuje a my musíme reagovat na tyto potřeby. Jednomyslně jsme se shodli na tom, že Evropská unie je v otázce podpory Ukrajiny jednotná. Členské státy jsou i nadále připraveny poskytovat podporu tak dlouho, jak to bude zapotřebí,“ uvedl Vysoký představitel pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku EU Josep Borrell. Ukrajina dle jeho slov potřebuje kromě dalších zbraní také výcvik ozbrojených sil. Proto se ministři kladně vyjádřili k myšlence zřídit unijní vojenskou výcvikovou misi na podporu Ukrajiny. Ta by měla navazovat na již existující bilaterální aktivity a alespoň prozatím by měla fungovat na území některého z členských států EU. Za znepokojivou ministři označili situaci v Záporožské jaderné elektrárně a považují za zásadní, aby ruští okupanti umožnili přístup inspektorům z Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Současně se shodli, že je třeba zahájit přípravy na poválečnou obnovu Ukrajiny v oblasti bezpečnosti a obrany. Jako jeden z dopadů ruské agrese vůči Ukrajině byla diskutována také globální potravinová krize. Ta nejvíce dopadá na nejzranitelnější regiony světa. Ministři ocenili zásadní roli OSN při nalezení dohody na částečném uvolnění blokády v Černém moři.
Diskuse ministrů se netýkala jen války na Ukrajině, ale také kroků, které Moskva podniká v jiných částech světa. Hovořilo se o bezpečnostní situaci na západním Balkáně a v Africe, kde Rusko působí stále agresivněji. Jedním z témat byla operace EUFOR Althea, která hraje klíčovou roli při zajišťování bezpečnosti a stability v Bosně a Hercegovině. Ministři proto vyjádřili jednoznačné odhodlání nadále do operace přispívat a pokračovat v plnění stanovených úkolů. Velká pozornost byla při setkání věnována také situaci v Mali, kde se EU i OSN dlouhodobě angažují. Silám výcvikové mise EU v Mali nyní velí Česká republika. Mise MINUSMA v této zemi patří mezi největší mírové mise OSN. Malijská přechodná vláda vzešlá z vojenského puče je ale pod rostoucím vlivem Ruska a obě mise čelí stále obtížnějším podmínkám. Ministři se shodli, že je bezpečnostním zájmem Evropy se v oblasti Sahelu nadále angažovat. Je nicméně nutné reflektovat změny politického prostředí v Mali a evropské angažmá v této zemi uzpůsobit nové situaci.
Dalším diskutovaným tématem byly plánované kroky, které by měly pomoci překonat nedostatky v obranných kapacitách evropských zemí. Mnoho států si v důsledku ruské agrese proti Ukrajině uvědomilo, že mír není samozřejmostí a začíná rapidně zvyšovat své dlouhodobě nedostatečné výdaje na obranu. Cílem všech nyní musí být tyto prostředky využít co nejefektivněji. Ministři proto zahájili diskusi o tom, jak ve zvýšené míře investovat do posilování vojenských schopností společně. Tyto snahy by navíc měly zamezit dalšímu tříštění evropského obranného trhu a poskytnout nové příležitosti pro rozvoj obranného průmyslu v členských zemích.
Neformální setkání ministrů obrany zemí EU v Praze opět potvrdilo, že Západ je nyní politicky nejvíc jednotný od dob studené války a že se nenecháme zastrašit agresivními kroky Ruska, které ohrožuje bezpečnost a stabilitu hned na několika kontinentech. Diskuse nad jednotlivými body byly věcné a konstruktivní. Pokračovat v nich ministři budou 15. listopadu 2022 v Bruselu.
Na další snímky a video se můžete podívat – ZDE.
Související článek:
Minister Naď rokoval v Prahe s rezortnými kolegami z členských štátov EÚ
