„Výjimečnost tohoto experimentálního cvičení spočívala právě v tom, že jsme procvičovali celý proces palebné podpory tak, aby byl dostatek času se věnovat každému druhu podpory zvlášť. Což u klasického taktického cvičení s bojovou střelbou není možné,” říká generálmajor Ladislav Jung, velitel pozemních sil. Záměrně proto nebylo vyvedeno velké množství vojáků a techniky. Důraz byl kladen na propojitelnost vybraných technologií a zbraňových systémů, které budou i nadále tvořit páteř palebné podpory manévrových jednotek. „Vzali jsme v potaz i fakt, že v blízké budoucnosti armáda obdrží několik velice významných zbraňových systémů, které zvýší efektivitu a zároveň zkrátí čas palebné podpory manévrových jednotek,“ vysvětluje jeden z důvodů odlišnosti cvičení Jung.
Při tomto cvičení proto tolik nešlo o samotné zbraně a zbraňové systémy, ale o nově zaváděné technologie pro získávání, přenos, analýzu a sdílení informací, které jsou při koordinaci společných paleb využívány. „Velká pozornost tak byla upřena směrem k prvotní detekci nepřítele prostřednictvím průzkumných jednotek s využitím nejnovějších průzkumných prostředků, následnému předání informací, jejich zpracování a vyhodnocení specialisty zpravodajského zabezpečení, až po velitelské rozhodnutí a vyžádání palebné podpory,“ přibližuje zástupce velitele pozemních sil brigádní generál Roman Náhončík. Za tímto účelem bylo po celou dobu cvičení vybudováno několik míst velení, kde se tyto procesy zpravodajského zabezpečení a palebné podpory procvičovaly.
Vzdušné, speciální a kybernetické síly na jednom místě
Na cvičení se podílely jednotky a vojáci vzdušných, speciálních a kybernetických sil. Počtem vojáků a vojenské techniky se nejednalo o velké cvičení, významem ale rozhodně patří mezi nejdůležitější aktivity pozemních sil tohoto roku. Nápad provést experimentální cvičení zaměřené na prověření efektivity přenosu informací od okamžiku, kdy je nepřítel zpozorován, přes proces zpracování a vyhodnocení získaných informací, až po zničení cíle, se zrodil v hlavě právě veliteli pozemních sil generálmajorovi Ladislavu Jungovi.
Modelové situace z budoucnosti
Vojáci zkoušeli šest samostatných scénářů, jejichž procvičením mohly být ověřeny současné možnosti různých druhů palebné podpory manévrových jednotek, odhaleny případné rezervy a také nastíněna budoucnost palebné podpory. Jinak řečeno, čím budou na bojišti překonávat své předchůdce například nové vrtulníky Viper nebo nové houfnice Caesar. „Chtěl jsem, aby se některý den zúčastnili i velitelé podřízených brigád a pluků, včetně velitelů jim podřízených praporů a oddílů pozemních jednotek. Největší přínos cvičení vidím právě v tom, že jsme jim mohli na modelových situacích ukázat, jakým způsobem v budoucnu používat v rámci procesu plánování, vyhodnocování a působení na cíl nové technologie,“ dodává generál Náhončík.
Cílem cvičení bylo demonstrovat současné možnosti v oblasti různých druhů palebné podpory a porovnat je s blízkou budoucností. Jinak řečeno střízlivě zhodnotit, co umí naše současná děla nebo bitevní vrtulníky při podpoře manévrových jednotek na bojišti teď a co budou umět jejich nástupci. „V obou případech jde samozřejmě o významný technologický posun. Dnes například musíme stále předávat spoustu informací hlasem přes radiostanice a potřebná data zadáváme ručně, což snižuje rychlost a přesnost naší reakce na činnost nepřítele,” upřesňuje generál Jung. Nové houfnice a vrtulníky budou informace získávat automaticky přímo od zdroje datovou cestou, jen s minimálním zpožděním a vyhodnocovat je v reálném čase. Umožní tak obsluze a osádkám mnohem větší přehled o dění na bojišti, reagovat mnohem rychleji a efektivněji, zajistí lepší mobilitu i ochranu.
– Po celou dobu cvičení samohybné kanónové houfnice Dana, kolová bojová vozidla pěchoty Pandur, bitevní vrtulníky Mi-24V/35, bitevníky L-159A, minomety různých ráží nebo protiletadlový systém RBS-70 střílely ostrou municí.
– Celkem bylo do cvičení zapojeno přes 600 vojáků, se 40 kusy pozemní i letecké bojové techniky a dvěma stovkami další vojenské techniky. Základ cvičících představovaly jednotky pozemních sil, zejména dělostřeleckého pluku, brigády rychlého nasazení nebo pluku průzkumu a elektronického boje. Další desítky vojáků byly z protiletadlového raketového pluku nebo základny vrtulníkového letectva.
– Cvičení se připravovalo tři čtvrtě roku, od ledna 2022 a samotné trvalo celkem dva týdny. Během cvičení byly využívány bezpilotní průzkumné prostředky ScanEagle, Raven a Vážka, dále například vozidla dělostřeleckého průzkumu, rušičky, ze zbraní pak protitankové řízené střely Javelin nebo protiletadlový systém RBS-70 NG. V jednotlivých sekvencích sice byly mimo jiné nasazeny kolová bojová vozidla pěchoty Pandur II s řízenými střelami Spike, samohybné kanónové houfnice Dana nebo tanky T-72M4 CZ.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: mjr. Ladislav Kabát, tiskový a informační důstojník Velitelství pozemních sil, Armáda ČR
Foto: Josef Šutka, Armáda ČR
