Ačkoliv od posledního nasazení českých speciálů při ochraně zastupitelského úřadu v Kábulu uběhlo pět let, neznamená to, že by toto pole působnosti zcela opustili. Změnila se jen podoba podpory, kterou diplomatům poskytují. Ochranu ambasád v místech, která nejsou bezpečná, zajišťují nyní týmy Útvaru rychlého nasazení Policie ČR či Vojenské policie. Speciální síly mají na starosti velice zjednodušeně podrobnou bezpečnostní prohlídku místa, kde čeští diplomaté působí.
„Do zájmových oblastí vysíláme jednorázově či opakovaně, v řádech týdnů někdy měsíců specializované týmy s komplexními schopnostmi, které mají za úkol zhodnotit bezpečnostní hrozby a poskytnout Ministerstvu zahraničních věcí doporučení, jak zjištěné hrozby vůči zastupitelskému úřadu snížit,“ vysvětluje plukovník gšt. Miroslav Hofírek, zástupce ředitele Ředitelství speciálních sil.
Lokality s potenciálem vzniku mimořádné události
Zahraničně-politické priority ČR, a proto i speciálních sil, se v současné době orientují na oblast východního křídla NATO, severní Afriky a Blízkého a Středního východu, kam také tyto speciální týmy posléze míří. Při výběru konkrétního zastupitelského úřadu k provedení bezpečnostní prohlídky se upřednostňují takové lokality, kde existuje vysoký potenciál vzniku mimořádné události, pro jejíž řešení by mohly být využity ozbrojené síly.
Příprava na tyto „úkoly“ začíná speciálům dlouhou dobu před výjezdem. Vychází se z dlouhodobého monitorování zájmových oblastí a shromažďování relevantních informací od ministerstva zahraničních věcí či průmyslu a obchodu, zahraničních partnerů, dalších institucí a odborníků na danou oblast. „Využíváme data o organizovaném zločinu, sledujeme tzv. Fragile State Index (index křehkosti států) a mnoho dalších indikátorů, které nám pomáhají identifikovat povahu, intenzitu a akutnost hrozeb,“ popisuje Hofírek.
Že bezpečnostní posouzení provádí speciálové, je prý jednoznačnou výhodou, zejména v místech působení ozbrojených sil partnerských států. V těchto případech mají jako vojáci snazší přístup k některým informacím a podpoře než kolegové policisté. Metodika práce v místě je podle Hofírka neměnná. K plnění úkolů využívají dlouhodobě udržované vztahy v rámci globální komunity speciálních sil a místní složky.
Nejen zabijáci
A právě úkol ochrany zastupitelských úřadů dokumentuje specifičnost příslušníků speciálních sil v rámci armády. „Většina lidí se zjednodušeně domnívá, že v našich řadách jsou jen zabijáci. Pravdou je, že naši operátoři umějí bez zaváhání zabíjet, avšak tato schopnost je doprovázena vysoce rozvinutou sebekázní a schopností hledat další možnosti splnění úkolu opřené o mimořádnou inteligenci, kulturní povědomí, empatii a komunikační dovednosti. Tento soubor vlastností a dovedností umožňuje získat lidi pracující v náš prospěch a informace i tam, kde je to zdánlivě nemožné,“ zdůrazňuje Hofírek.
Nashromážděné informace pak tým zanalyzuje a doporučí, co zlepšit, na co se zaměřit, čeho se vyvarovat. Umí také přímo na místě personál zastupitelského úřadu či přímo diplomaty na danou oblast proškolit. „Procvičujeme s nimi reakce na všechny myslitelné scénáře, které by mohly nastat: od napadení úřadu či diplomata různými způsoby až po poskytnutí první pomoci. Naším úkolem je neopomenout žádný detail a tím zvýšit na maximum pravděpodobnost přežití zaměstnanců zastupitelského úřadu v místě,“ dodává plukovník Hofírek.
Ze spolupráce s Ministerstvem zahraničních věcí profitují i samy speciální síly, které se tak detailně seznamují s potenciálním operačním prostředím. Ať už by došlo k eskalaci bezpečnostní situace, kvůli které by musel být zastupitelský úřad evakuován (jako tomu bylo v Afghánistánu v roce 2021) nebo by došlo k operačnímu nasazení armády z jiných důvodů. Další výhodou spolupráce je prohlubování civilně-vojenských vztahů a důvěry, které jsou základním předpokladem úspěchu v současných komplexních bezpečnostních krizích, nemajících čistě vojenská řešení.
Více o Speciálních silách AČR najdete – ZDE.
Text: Ministerstvo obrany ČR /r
Foto: archiv 601. skupiny speciálních sil Prostějov
