Žádná střelba, tanky, letadla ani hluk – jen jedna elektrocentrála. Pouze informace neslyšně proudí řídícím a velitelským systémem bez ohledu na to, jestli jde o českou, rumunskou, slovenskou, bulharskou či chorvatskou armádu. Bez rychlých a spolehlivě doručených informací se nedá vyhrát žádná válka. Informační převaha je základem převahy na bojišti. Ukrajina je tím nejlepším příkladem. Čím je komunikační tok rychlejší a přesnější, tím zásadnější náskok česká armáda získává. Zkrátka, bez spojení není velení a ani nejlepší technika a skvěle vycvičení vojáci bez aktuálních a přesných informací nepřítele nepřemůžou.
„Již to není o běžných komunikačních zařízeních, ale vysoce sofistikované technice, která se musí ale efektivně použít,“ sděluje plukovník Tomáš Kosík ze Sekce komunikačních a informačních systémů (SKIS) MO ČR.
Původně lokální cvičení spojařů se za osm let rozrostlo na prestižní mezinárodní událost. Spojovací vojsko Armády ČR a spojenci z Rumunska, Slovenska a Bulharska ověřovali vzájemnou spolupráci, kompatibilitu a interoperabilitu současných technologií. Organizátorem byla Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany a podřízená agentura AKIS.
„Jedním ze zásadních cílů cvičení je prověření zabezpečení systému velení a řízení pomocí moderních komunikačních a informačních prostředků, včasné předávání dat a informací k efektivnímu vedení operací v rámci NATO,“ informuje brigádní generál Petr Šnajdárek, ředitel SKIS.
Účastníci cvičení ocenili především soustředěné provádění technických testů federovaných služeb dle standardu FMN spirály 3. To konkrétně znamená schopnost společného předávání a přijímání dat a služeb v různých spojeneckých systémech. Díky tomu je rozhodovací proces mnohem efektivnější, což zvyšuje bojové schopnosti nasazených sil. To mimo jiné ocenili při návštěvě cvičení náčelníci generálních štábů AČR a Ozbrojených sil Polska generálové Karel Řehka a Rajmund Andrejczak. Organizátor cvičení nasimuloval situaci, kdy Velitelství pro operace a Velitelství pozemních sil AČR plnila úkoly nadřízených velitelství a brigádní úkolová uskupení České republiky, Rumunska, Slovenska a Bulharska plnila roli podřízených jednotek. Cílem bylo prověřit průchodnost jednotlivých procesů velení a řízení napříč mezinárodními jednotkami od jednotlivého vojáka přes taktická úkolová uskupení až po operační úroveň velení a řízení.
„Nejdůležitější je sladit komunikační systémy. V případě konfliktu bychom nemohli společně zasahovat a tady jsme si potvrdili, že to umíme, a pokud by se objevily nějaké chyby, můžeme je napravit,“ říká velitel chorvatských spojařů Goran Serenčeš (FMN).
Konečné výstupy budou zahrnuty do závěrečné analýzy, která bude následně využívána prakticky. Klíčová je kvůli tzv. „Lessons Learned“, protože jedině tak se dostanou k závěrům i další spojenci, čímž se zkvalitní vzájemné poskytování služeb a bezproblémová komunikace mezi koaličními partnery, poskytování konzistentních, bezpečných, přesných a spolehlivých dat. V neposlední řadě to napomůže k proškolování vojáků, zefektivnění rozhodovacího cyklu a plného využití výhod, které nabízejí jednotlivé systémy.
„Armáda ČR zajišťuje mimo jiné zvládání těch nejkrizovějších situací. A je v principu jedno, zda to byla mise v Afghánistánu, kde iniciativa FMN vznikla, nebo to byla krize Covid-19. V obou případech se jasně ukázalo, že mnoho nejrůznějších systémů spolu nekomunikuje, což je zásadní problém pro velení a řízení a vlastně pro úspěšnost jakékoli operace,“ říká kapitán Martin Krupička, manažer kampaně Spojař nové generace. Stejně jako v rámci koaličních armád máte mnoho zbraní, ale jednotnou munici, což zefektivňuje logistiku. Mnoho států znamená mnoho IT systémů, které musejí být jednak prostupné různým datům, ale zároveň musí být odolné proti kybernetickým útokům.
Kapitán Krupička vysvětluje fungování FMN na příkladu nadnárodních logistických společností. „Vedení společnosti je třeba v Praze, oddělení personálních zdrojů v Bratislavě, logistické centrum v Bukurešti a řeší nějaký problém ve Varně. Je jedno, jakou národnost mají zaměstnanci, jaké mají IT vybavení, ale vedení v Praze musí neustále dostávat v řádech minut aktuální písemné, zvukové a obrazové informace, aby bylo schopné své pobočky plně řídit a efektivně řešit vzniklý problém. A stejné je to i v armádě, kde je však mimořádnou výzvou koaliční i národní bezpečnost,“ sděluje.
Federated Cloud 2023 mimo jiné prověřilo nové schopnosti a nejmodernější vybavení Armády ČR od spojovacích vozidel, satelitních systémů, IT technologií až po bezpilotní prostředky a systémy elektronického boje. Ředitel AKIS v závěru svého hodnocení vyzdvihl mezinárodní účast, která cvičení činí realističtějším a velmi ocenil příslušníky spojovacího vojska, kteří zajišťovali interoperabilitu a byli po celou dobu schopni bez problémů působit v anglickém jazykovém prostředí.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Velitelství informačních a kybernetických sil
Foto: Sekce komunikačních a informačních systémů MOČR a VeKySIO
