Petr Toman pracuje na oddělení Public Relations odboru komunikace MO ČR už tři roky. Vojákem chtěl být odmala, skutečné odhodlání ale přišlo až s věkem: „Zlom nastal ve třiceti. Najednou jsem měl pocit, že se musím začít chovat dospěle. Rozhodl jsem se stát se příslušníkem aktivní zálohy, což je výborný kompromis mezi civilní kariérou a profesionální armádou. Ve službě této republice cítím smysl,“ vysvětluje.
Ze základního výcviku ve Vyškově má v tuto chvíli smíšené pocity. „Bojím se, abych to zvládl, ale zároveň se strašně těším.“ Pokud uspěje, stane se nabíječem minometu u jednotky AZ 41. mechanizovaného praporu v Žatci. Tady, u profesionálů, ostatně slouží i jeden z jeho nejlepších kamarádů, který Petrův nápad podpořil. „Fandí mi vlastně všichni, celá rodina, snoubenka i můj šéf v práci,“ pochvaluje si.
– K 1. únoru 2020 měly aktivní zálohy 3266 členů, z toho 297 žen. Do roku 2030 jich chce armáda mít 10 000.
– V současné době existuje 60 jednotek AZ u krajských vojenských velitelství a vojenských útvarů.
– Do aktivní zálohy se může přihlásit každý od 18 do 60 let. Pokud v mládí absolvoval základní vojenskou službu, šestitýdenní základní výcvik ve Vyškově – který platí pro všechny ostatní – se ho netýká.
– Příslušníky AZ by armáda zapojila do ostrých operací spolu s profesionály, pokud by nenašla ve svých řadách dostatek lidí. Šlo by o jednotlivce, kteří budou odpovídat konkrétním požadavkům.
– Armáda už jednoho aktivního záložníka vyslala i do mise. Půl roku na operaci v Afghánistánu strávil ředitel pražské záchranky Petr Kolouch.
Text a foto: Ministerstvo obrany ČR /red