Videokonferenci zahájil předseda Vojenského výboru NATO vrchní maršál letectva Sir Stuart Peach, který zdůraznil význam aktivit ke snížení dopadů pandemie COVID-19 v kontextu informačních, kybernetických s teroristických hrozeb. Hovořil o očekávaných středně a dlouhodobých dopadech současné pandemie a možnostech, jak účinně čelit podobným výzvám v budoucnu. Ocenil spolupráci a podporu aliančních zemí v boji proti tomuto onemocnění. Poté se slova ujal generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který uvedl, že hlavní pozornost musí být věnována tomu, jak se spojenci vypořádají s důsledky pandemie. Klíčová zodpovědnost NATO spočívá v tom, aby se krize zdravotní nestala krizí bezpečnostní.
Generálové diskutovali o operačním nasazení NATO, zejména působení vojsk na území Afghánistánu a Iráku. V souvislosti s vývojem aktuální situace a možné druhé vlny šíření pandemie se shodli na pokračování operací, misí a dalších aliančních aktivit. V návaznosti na mírová jednání se Aliance dohodla na snižování přítomnosti svých vojsk v Afghánistánu.
„Na postupnou redukci přítomnosti vojsk v Afghánistánu reagovala Česká republika ukončením činnosti jednotky ochrany Guardian Angels v lednu 2020 a ukončením působení strážní roty BAF ke konci března 2020, dále redukcí vojáků na velitelství mise Resolute Support a postupným snižováním počtu národního podpůrného prvku,“ uvedl náčelník Generálního štábu AČR armádní generál Aleš Opata.
Česká republika je připravena pružně reagovat na nastávající změny, což je podloženo návrhem politického mandátu pro roky 2021, 2022 s výhledem na rok 2023. Současně naše armáda posílila schopnosti mise v Afghánistánu vysláním polního chirurgického týmu, u kterého se předpokládá působení po celý rok 2020. I když bylo dočasně přerušeno plnění úkolů mise NMI (NATO Mission in Iraq) v Iráku, Česká republika je připravena opětovně vojáky do země vyslat.
Dále jednali o strategických dokumentech, jako je Koncepce válčení NATO (NATO Warfighting Capstone Concept – NWCC) a Koncepce odstrašení a obrany (Deterrence and Defence – DDA) v euroatlantické zóně. Generálové byli seznámeni s finální verzí dokumentu DDA, kterou doporučili ke schválení na politické úrovni.
V další části byla projednána role NATO v boji proti koronaviru. Do budoucna se připravuje návrh dokumentu (OPLAN) na řešení případné druhé vlny pandemie COVID-19. Při přípravě plánu budou využity zkušenosti ze současného stavu šíření koronavirové pandemie.
V závěru setkání byly shrnuty hlavní výstupy z jednotlivých agend a vydána doporučení pro nadcházející jednání ministrů obrany v červnu 2020. Dále byly upřesněny body k zasedání Vojenského výboru NATO na úrovni náčelníků generálních štábů v září v Římě.
Poprvé se jednání zúčastnil náčelník štábu armády Severní Makedonie generálporučík Vasko Gjurchinovski. Země přistoupila k Severoatlantické alianci 27. března 2020.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: pplk. Vlastimila Cyprisová, Armáda ČR /r
Foto: NATO
Související články:
183. zasadanie Vojenského výboru NATO vo formáte náčelníkov generálnych štábov členských krajín NATO
Rokovania náčelníkov generálnych štábov krajín EÚ a NATO po prvý krát tele-konferenčne