Kvůli nebezpečí šíření koronaviru i jejich příprava proběhne za mimořádných opatření. Přestože dochází k postupnému rozvolňování některých opatření vlády, vyškovští zůstávají obezřetní. „Kurz se tak uskuteční, stejně jako předešlý, v nepřetržitém režimu, tedy šest dní a jeden den odpočinek, bez možnosti opustit kasárna,“ vysvětluje velitel kurzu nadpraporčík Pavel Konvalinka a dodává: „Také organizace zůstává obdobná, což znamená v menších skupinách, za dodržení zvýšených hygienických opatření, včetně sledování zdravotního stavu a používání ochranných pomůcek.“ Podle jeho slov se také osvědčilo stravování a ubytování odděleně na internátech, včetně přidělených instruktorů jednotek. Délka přípravy je ponechána, tedy 20 výcvikových dní. Pro ty, co si zvolili možnost si ji rozdělit na dvě části, pak 10 výcvikových dní.
Příjem běžel od 9 hodin ráno. Měřila se teplota, kontroloval zdravotní stav, fasovali roušky a ochranné rukavice. Každý z nováčků musel také stvrdit podpisem prohlášení, že nebyl v kontaktu s rizikovými osobami ani v žádné rizikové oblasti nepobýval. Z těch, co přišli mezi prvními, byla sestavena první skupina. A sestava je to vskutku zajímává: Muži, tři ženy, lidé různého věku, vzdělání, jsou zde záložníci i dobrovolníci. Celkem 18 lidí z různých koutů naší země, kteří se doposud neznali. Nyní budou trávit čas společně, 20 dní v kuse jako spolubojovníci.
Paní Zlatu na vojnu doprovodil i vnuk
Mezi záložníky je například 55letá Zlata Josefíková, kterou zcela netradičně na „vojnu“ doprovázela dcera a vnuk, dále 37letý ředitel Academia filmu Olomouc Jakub Ráliš, který působí rovněž jako lektor Univerzity Palackého v Olomouci. Mezi čtyřmi dobrovolníky v této skupině je pak strojník či soustružník.
Hned v prvních hodinách absolvovali příjmové kolečko, fasování první stravy a dalších potřebných věcí, ubytování, zdravotní prohlídky na posádkové ošetřovně, navštívili výstrojní sklad a než se nadáli, byli v„zeleném“. Asi nejméně příjemnou částí bylo pro nováčky testování na COVID-19 odběrovým týmem Zdravotnické služby AČR, ale to má svůj smysl a ne malý. „Díky rychlým výsledkům budeme vědět, na čem jsme a ušetříme čas vyčleněný pro karanténu, který tak budeme moci věnovat od samotného počátku výcviku,“ kvituje nadpraporčík Konvalinka s tím, že výsledky by měly být známy do dvou dnů.
Mají za sebou první vojenské pokyny velitelů a instruktorů, povely, spousty informací. A čekají je další a další. Spousta teorie, spousta praxe, spousta fyzické i psychické náročnosti. Většina se však těší právě na to, že do života získá řadu nových poznatků, zkušeností. Každý má svá očekávání. Pro záložníci Zlatu, coby dřívější zaměstnankyni České zbrojovky a později plavčici, to je splnění celoživotního snu, kterému ji v mládí bránil nesouhlas maminky. „Věk není číslo, přehodnocuji svůj život, takže jdu do toho,“ říká s úsměvem sportovně založená Zlata. Jakub chce zkusit zvládnout změnu v osobním i profesním životě. To znamená, mimo jiné, fungovat nějakou dobu v roli podřízeného a bez rodinného denního koloběhu. Hlavně to druhé však bude těžké. „Mám dvě malé děti, tříleté a miminko, problémem tedy může být to, že se žena doma musí postarat sama o děti, babičky máme daleko. Přesto jsme se do toho rozhodli oba jít a zkusíme svou roli oba zvládnout,“ říká v závěru odhodlaně Jakub.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: kpt. Monika Nováková, tisková a informační důstojnice VeV-VA, Armáda ČR
