V České republice byly první tři případy onemocnění Covid-19 prokázány 1. března letošního roku. O jedenáct dní později byl vyhlášen nouzový stav a za další tři dny byly uzavřeny státní hranice. Právě kontrola hranic byla prvním zapojením Armády České republiky (AČR) do boje s novým koronavirem, které pokračuje dodnes.
Vraťme se na začátek
V březnu, kdy se Covid-19 začal postupně šířit v ČR, již celý svět s hrůzou sledoval, jak epidemie nabírá na síle, postupně ničí zdravotní systém v Itálii a zanechává za sebou čím dál více obětí. Státní opatření omezující šíření nákazy byla zpočátku řízena Bezpečnostní radou státu. Dne 16. března byl ustanoven krizový štáb v čele s profesorem Romanem Prymulou, bývalým vojenským epidemiologem. Jelikož počet případů onemocnění Covid-19 se den ode dne zvyšoval, narůstala obava, že by situace v ČR mohla kopírovat tragédii v Itálii.
Bylo třeba zasáhnout a k tomu měla pomoct armáda. Po řadě jednání vlády České republiky byl 30. března zřízen Centrální řídící tým Covid-19 (CŘT) jako její dočasný poradní a řídící orgán v otázkách řešení aktuální epidemiologické situace. Organizační jádro vytvořila armáda a předsedou se stal profesor Prymula. Cílem CŘT bylo zajistit řízení a koordinaci opatření přijatých ČR k omezení šíření infekce Covid-19 a nastavit systém tzv. chytré karantény. Řízením CŘT byli pověřeni zástupce velitele Velitelství pro operace brigádní generál Petr Procházka a vedoucí oddělení systému velení a řízení při sekci plánování schopností sil MO ČR plukovník Petr Šnajdárek.
Od 23. března se začalo připravovat zázemí pro celý tým v kasárnách na Ruzyni. K zajištění řízení směnného provozu týmu byli dále určeni generálmajor Štefan Muránský, ředitel sekce logistiky MO ČR, a brigádní generál Miloslav Lafek, zástupce ředitele sekce plánování schopností MO ČR. Současně byly zřízeny čtyři pracovní skupiny – operační, analytická, informační a IT. Postupně začali být kontaktováni i další vybraní odborníci s požadovanou specializací napříč AČR. Jednalo se o specialisty na IT technologie a systémy řízení z 53. pluku průzkumu a elektronického boje i experty v oblasti analýzy dat a tvorby mapových podkladů sekce zpravodajského zabezpečení AČR. Dále byli kontaktováni odborníci z Vojenského geografického hydrometeorologického úřadu, specialisté na dekontaminaci z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany, epidemiologové a lékaři s právnickou odborností z Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany a zdravotníci z Agentury vojenského zdravotnictví a logistiky. Kromě zmíněných zástupců armády tým doplnili příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Státního zdravotního ústavu a dobrovolníci ze skupiny COVID19.cz, kteří měli na starost oblasti aplikací. Tím odstartovala činnost CŘT a několikatýdenní nepřetržité nasazení.
Vše se tvořilo za pochodu
„První dny na štábu byly velmi náročné. Teprve se tvořily schopnosti CŘT a budoval se záměr řízení u zdravotní hrozby Covid-19 v rámci České republiky. Vše se plánovalo a vytvářelo za pochodu. Během nepřetržitého nasazení mnohdy nebyl čas se zastavit ani na jídlo a spalo se sotva pár hodin. Zpočátku bylo důležité, aby se nastavila spolupráce mezi jednotlivými členy týmu a vymezily se jejich úkoly. Během krátké doby vznikl funkční kolektiv, který naplno rozjel aktivitu CŘT,“ komentuje hektické začátky projektu generál Procházka.
Základem činnosti CŘT se stala zejména analýza epidemiologické situace nejen v ČR, ale i v okolních státech a vůbec ve světě. „Bez analýzy totiž nelze dělat cílená rozhodnutí a vydávat povely pro operační skupinu,“ vysvětluje plukovník Šnajdárek. Ta měla v CŘT neméně významnou roli, jelikož zabezpečovala činnost mobilních odběrových týmů nebo zapojení studentů Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany (FVZ). Celkem bylo vytvořeno 33 mobilních odběrových týmů, které sloužily jako podpora civilních odběrových míst a které byly dle potřeby rozmístěny ve všech krajích. Desítky vybraných studentů FVZ byly vyškoleny ve speciálním programu Daktela, který byl vytvořen pro jednotné trasování kontaktů. S pomocí tohoto programu studenti volali rizikovým kontaktům nakažených osob, aby pomohli odlehčit zaměstnancům hygienických stanic.
Co je to chytrá karanténa
Již od vzniku CŘT však bylo jasné, že zcela klíčové je nastavení funkčního systému označovaného jako chytrá karanténa. Jeho principem je co nejrychlejší vyhledání nakažených osob. K tomu je potřeba zajistit dostatečnou odběrovou a laboratorní kapacitu a hlavně co nejefektivnější činnost hygienických stanic. Důležité je v co nejkratším čase vytrasovat kontakty nemocných osob, které se mohly také nakazit. Cílem je zejména ochránit oslabené jedince, u kterých by nákaza mohla mít závažný průběh, udržet zdravotní systém v chodu a ideálně omezit šíření nákazy tak, aby nebylo třeba zavádět plošná opatření.
V médiích byla chytrá karanténa prezentována jako využívání vzpomínkových map nebo aplikace eRouška. To jsou však pouze doplňkové nástroje. Chytrá karanténa je celý soubor softwarových a IT nástrojů vytvářejících situační přehled umožňující včasný zásah v případě potřeby. Během pár týdnů se zapojení vojenských specialistů do řešení zdravotní hrozby v podobě nákazy Covid-19 stalo samozřejmostí, kterou veřejnost vnímá pozitivně. „Nejsme jen armáda bojovníků, ale i armáda odborníků,“ komentoval situaci tehdy generál Procházka. A to nejenom v systému velení a řízení, ale také v informačních technologiích. Činnost CŘT byla pod vedením armády ukončena vládním nařízením k 30. červnu a vytvořený systém byl postupně předáván Ministerstvu zdravotnictví. S ohledem na vývoj epidemiologické situace a nutnosti dokončení procesů řízení projektu chytré karantény však vláda rozhodla o opětovném zapojení armády do integrovaného řídícího týmu…
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: brig. gen. Petr Procházka, plk. Petr Šnajdárek, npor. Petra Polcarová /r
Foto: Armáda ČR
