Přežití a záchranu osob může ovlivnit řada faktorů. „Není to kurz vaření, při kterém vám lektor řekne, jaké suroviny máte dát do hrnce a co vám z toho vznikne. Přesto že dodržíte všechna základní pravidla, může se objevit nečekaná komplikace a záchrana se nepovede,“ upozorňuje na nepředvídatelnost situací kapitán Lukáš Perný, jenž u strakonického útvaru vede kurzy S.E.R.E.
Název S.E.R.E. je zkratka anglických slov Survival, Evasion, Resistance a Extraction. Do češtiny je lze přeložit jako přežití, vyhýbání se zajetí, odolávání nátlaku a záchrana.
Vojáci mají jen zápisník a tužku
Výcvik s touto náplní organizují vojáci většinou v zimě. Kvůli velké poptávce nejsou ale výjimkou ani kurzy v létě. „Vojákům v takových případech odebereme téměř všechno vybavení a necháme jim jen zápisník a tužku. Potřebujeme u nich navodit nekomfortní situaci,“ uvádí kapitán Lukáš Perný. „Učíme vojáky, jak se chovat v krizové situaci, po určité stresující události. Například když se posádka sestřeleného vrtulníku ocitne na nepřátelském území. V takovém případě mají vojáci půl minuty, maximálně minutu, aby se zorientovali, sbalili věci a opustili prostor,“ popisuje kapitán Perný, do jakého stavu se vojáci mohou dostat při operačním nasazení.
Vojáci se při výcviku učí základní dovednosti, mezi které patří budování přístřešků, rozdělávání ohně nebo příprava stravy. Důkladně také nacvičují zásady, kterými se řídí záchrana osob. Instruktoři zavážou vojákům oči a vysadí je v neznámém terénu. Ti se musí zorientovat v mapě, zamaskovat a takticky se přesunout na stanovené místo. Zde pak nacvičují případy, kdy je vyzvedává záchranný tým.
Vyzvednutí trénují třikrát
„Ani jedna strana se většinou nezná. Vojáci nesmí svým chováním ohrozit záchranný tým. Musí dodržet všechny postupy tak, jak mají, aby je záchranný tým identifikoval, vyzvednul a v pořádku dopravil do bezpečí. Tuto fázi s vojáky procvičujeme hned třikrát – ve dne, v noci a při svítání,“ vysvětluje kapitán Perný, že vyzvednutí osob má v každé denní době svá specifika.
Vojáci během výcviku uplatní všechny dovednosti, jež si osvojili od začátku své vojenské kariéry. Namátkově maskování, pohyb vojáka po bojišti nebo používání spojovacích prostředků – to vše mohou potřebovat při své záchraně. „Během výcviku S.E.R.E. musí být vojáci schopni všechny tyto znalosti použít v praxi. V návaznosti na to pak získávají nové vědomosti, zejména v problematice záchrany osob,“ dodává kapitán Lukáš Perný.
Předávají reálné zkušenosti ze zahraničí
Instruktoři se snaží vojákům předat nejen zkušenosti ze zahraničních operací, ale všeobecně maximum informací, jež se jim mohou v krizové situaci hodit. Na průběh výcviku tak dohlížejí nejen instruktoři S.E.R.E., ale také specialisté na vojenské plavání, přesuny na sněhu a ledu a další vojenské disciplíny.
„Potýkáme se s nízkým počtem instruktorů, kteří mají oprávnění vést výcviky S.E.R.E. Přesto máme od účastníků pozitivní ohlasy, které nás motivují do další práce. Samozřejmě si uvědomujeme, že všechno se dá zlepšovat,“ podotýká kapitán Lukáš Perný.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE nebo ZDE.
Text: Jana Samcová, tisková a informační důstojnice 25. plrp
Foto: archív účastníků výcviku, 25. protiletadlový raketový pluk Strakonice
