„Můj syn už několik týdnů šije roušky. Chtěl je rozdávat ve škole, ale dozvěděl se, že je divnej. Je teď nešťastnej,“ tímto facebookovým příspěvek spustila Jirkova maminka Anna Žáková vlnu desítek tisíc obdivných reakcí, které jejímu synovi potvrdily, že dělá správnou věc.
Nezištná pomoc je vlastní i vojákům
Příběh inspiroval nejen osobnosti veřejného a kulturního života, oslovil i vojáky Posádkového velitelství Praha. Ostatně také oni na jaře vyměnili své pracovní nástroje – pušky – za jehlu a nit a ve volném čase šili roušky pro kolegy, zdravotníky a záchranáře. „Mne i vojáky posádky Praha oslovila Jirkova potřeba pomáhat. Právě nezištná pomoc a týmová hra – to jsou hodnoty, které my, vojáci, ctíme. Jirka si zaslouží naši velkou podporu,“ doplnil vrchní praporčík Armády ČR Peter Smik.
Ajťák nebo designér?
Sám Jirka má z ocenění velkou radost: „Teď je potřeba, aby se každý z nás nějak zapojil a pomohl ostatním, ať spolužákům, seniorům nebo nemocným. Prostě všem, kteří to potřebují. Mě zrovna baví šití roušek. Chtěl bych jednou vystudovat nějakou uměleckou školu, ale mám rád i počítače. To mladší brácha by chtěl být vojákem!“
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: mjr. Eva Cajthamlová, Armáda ČR /r