Metody jsou založené na 26leté vědecké práci na technologiích a programech, které umožňují v reálném čase zobrazit, co se se srdcem děje, protože zobrazují a zaznamenávají konstantní změnu rytmu srdeční aktivity. Tato metoda má velký potenciál v implementaci při rozvoji kompetencí vojenského profesionála. V našem konkrétním případě byla metoda využita při rozvoji střeleckých kompetencí, která je jednou ze základních dovedností moderního vojáka.
Studenti byli rozděleni do několika skupin. Část z nich po určitou dobu prováděla dechová cvičení, zbývající nikoliv. Při praktickém nácviku střelby z pistole CZ 75 studenti pod vedením řídícího střelby a příslušníků katedry prováděli opakovaně mířenou střelbu na cíl v neomezeném čase na terč s kruhy č. 4 na vzdálenost 20 metrů. Prioritním cílem pro střelce byl co nejlepší výsledek z hlediska přesnosti střelby. Vybraní střelci mezi jednotlivými střeleckými nácviky prováděli právě již zmíněnou dechovou koherenci pod vedením autorky experimentu. Jiné skupiny střelců naopak dechová cvičení neprováděli a mezi jednotlivými střelbami pouze deset minut odpočívali. Všichni studenti byli po celou dobu experimentu opatřeni monitory, které zapisují právě změnu srdeční aktivity v klidu, během střeleb i tréninkových dechových metod. Veškeré poznatky experimentu včetně výsledků střeleb a měření byly explicitně zaznamenávány a budou vyhodnoceny.
Experiment se uskutečnil v rámci disertační práce, která se zabývá psychickou odolností a možnostmi rozvoje a tréninku odolnosti v armádě. Odolnost lze chápat jako připravenost nebo schopnost jednotlivce připravit se, zotavit se a přizpůsobit se náročným a stresujícím situacím. V rámci experimentu byly testovány metody a poznatky vědecké instituce HearthMath Institute.
HeartMath Institute zkoumá komunikaci srdce a mozku a metody zvládání stresu už od roku 1991, kdy začal s vývojem vědecky ověřených nástrojů a technologií, které pomáhají zlepšit emoční rovnováhu, zdraví a výkon.
Techniky implementované v rámci experimentu dnes používá jak soukromý, tak veřejný sektor v zahraničí (druhy vojsk, nemocnice, policie atd.). Mezi výzkumné partnery pilotního výzkumu patřili v USA například Stanford, NASA, Hewlett-Packard, Motorola, Boeing. V České republice tyto metody zatím nejsou běžně používané a testované.
V budoucnu se příslušníci katedry chtějí zabývat například zkoumáním stresových faktorů při střelbě, které mají vliv na střelce v průběhu střelby, a tím de facto kvalitou střelby v koherenci s výsledkem. Na základě stanovených výsledků a poznatků z podobných bádání lze využít při zefektivnění střelecké přípravy a obecně při rozvoji rezistence proti stresorům souvisejících se službou v ozbrojených složkách.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Roman Dont
Foto: Hana Šottníková, Univerzita obrany
