Ministři schválili několik dokumentů, z nichž nejdůležitější je nová politika kybernetické obrany. Alianční přístup v této oblasti musí reagovat na změny bezpečnostního prostředí, zejména v oblasti technologií. NATO se soustředí na ochranu svých informačních a komunikačních systémů a bude pokračovat v implementaci kybernetického prostoru jako operační domény.
Vize Aliance do roku 2030
Návrh základních prvků agendy NATO 2030 určuje budoucí směřování Aliance při zachování jejích základních hodnot, principů a cílů. Jedním z klíčových výstupů summitu bude úkol vypracovat novou Strategickou koncepci, která Alianci poskytne politický mandát pro další desetiletí.
Agenda NATO 2030 obsahuje podstatné rozšíření záběru Aliance. NATO prochází zlomovými událostmi, ať už jde o vývoj v Afghánistánu, působení Ruska a Číny nebo nové hybridní hrozby. Vize NATO 2030 proto adekvátně odráží význam odstrašení a obrany coby hlavního úkolu NATO.
„Abychom mohli realizovat ambiciózní alianční vizi, bude nezbytné náš postup podpořit i zdrojově, včetně zvýšení společného financování NATO. Česká republika si toho je plně vědoma,“ uvedl ministr obrany Lubomír Metnar.
Podpora nových technologií a spolupráce s EU
Dalším bodem jednání byla podpora nových technologií. Ministrům byla předložena zpráva, která popisuje aktuální úroveň spolupráce, a to v osmi oblastech: hybridní válčení, operace, kybernetická bezpečnost, výstavba obranných schopností, spolupráce v oblasti obranného průmyslu, cvičení, budování obranných schopností a odolnosti partnerů, posílení politického dialogu mezi NATO a EU.
„Vzájemnou spolupráci a podporu zemí NATO a EU považuji za zásadní pro naši další budoucnost,“ připomněl ministr Metnar.
Česká republika se již připravuje na převzetí předsednictví v Radě EU ve druhé polovině příštího roku a právě vztahy NATO a EU budou jednou z českých priorit.
Text: Jana Zechmeisterová, odbor komunikace Ministerstva obrany ČR /r
Foto: NATO
Související článek:
Minister Naď rokoval online s ministrami obrany členských krajín NATO