Velení brazilské fl oty si začalo s myšlenkou akvizice jaderných útočných ponorek pohrávat už v 70. letech minulého století. Hlavním argumentem zdůvodňujícím jejich potřebu byla nesmírná rozloha oceánů, kterou by muselo při pobřeží dlouhém 8500 km ubránit v případě konfl iktu s protivníkem disponujícím touto kategorií plavidel. Šlo o náročný úkol v zásadě realizovatelný jedině pomocí vlastních nukleárních ponorek, disponujících na rozdíl od konvenčních jednotek dostatečnou mobilitou, dosahem a výdrží. Svou roli ovšem sehrály také tradiční mocenské ambice Brazílie v regionu. Jaderné ponorky by jí totiž poskytly klíčovou technologickou převahu nad historickým protivníkem – námořnictvem Argentiny, s níž neměla Brazílie nejlepší vztahy. Navíc by měly díky svým bojovým schopnostem zastrašovací potenciál umožňující předejít potenciálním vojenským střetům. Význam nukleárních ponorek byl v praxi potvrzen v roce 1982 během konfliktu o Falklandy. Potopení křižníku ARA General Belgrano (C 4) britskou jednotkou HMS Conqueror (S 48) na jeho samém počátku tehdy fakticky přinutilo argentinskou flotu stáhnout své hladinové síly mimo oblast bojů.
Text: Ivan Zajac
Foto: Marinha do Brasil
Více se dočtete v časopisu ATM 12/2023, který vyšel 24. 11. 2023.
Obsah ATM 12/2023 naleznete – ZDE
Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Informace o cenách předplatného na rok 2024 jsou – ZDE