Letecké pumy jsou jednou z nejstarších součásti výzbroje letounů. Je tomu tak zejména z důvodu jejich snadného použití a značného efektu. Ten se obyčejně dělí na primární a sekundární. Primárním efektem je výbuch trhavé směsi, který je doprovázen tlakovou (rázovou) vlnou s vysoce nadzvukovou rychlostí a rovněž i zášlehem. Pro představu, níže popsaná americká puma Mk.82 při explozi vytvoří ve vzdálenosti 16 m od dopadu přetlak 117 kPa. Zápalný efekt u dnešních pum, nejsou-li pro něj přímo určeny, není dominantní a soustředí se zejména v epicentru výbuchu, zatímco tlaková vlna se šíří všemi směry a se vzrůstající vzdáleností pochopitelně klesá její rychlost. Sekundární efekt je závislý na prostředí, v němž puma dopadla, a zahrnuje například trosky vržené z budov po jejich zásahu tlakovou vlnou. Z hlediska dynamiky výbuchu má každá exploze dvě fáze. Obsahem té první je uvolnění energie trhaviny za vzniku extrémního tlaku a tepla, tedy to, co se nazývá výbuchem. Tlaková vlna směřuje od středu výbuchu, kde vzniká podtlak. Po nějaké době od výbuchu ale dojde k druhé fázi, kdy z hlediska poměrů převládne v místě výbuchu podtlak a tlaková vlna změní směr. Tato druhotná tlaková vlna směrem k epicentru je pomalejší a typicky trvá trojnásobnou dobu. Z hlediska účinků na zasažený cíl to znamená, že ten je vystaven prudkým změnám vektoru působících sil.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: US Navy
Více se dočtete v časopisu ATM 1/2024, který vyšel 5. 1. 2024.
Obsah ATM 1/2024 naleznete – ZDE
Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Informace o cenách předplatného na rok 2024 jsou – ZDE