MENU

Kam směřuje dělostřelectvo?

Odborníci probírali podobu moderního bojiště i využití AI


Základní požadavky na budoucí dělostřelectvo? Zvyšování mobility, udržitelnosti a smrtícího účinku. V multidoménových operacích, v nichž bude dělostřelectvo působit, vše stojí a padá s digitalizací bojiště, datovou komunikací a sdílením dat v čase blízké reálnému. Nejen to byla témata 2. ročníku konference palebné podpory Fires&Effects, která se konala tento týden v pražském hotelu Pyramida. Účastníky slovy „Artillery is the best!“ – dělostřelectvo je nejlepší – přivítal ve videopozdravu také náčelník ukrajinského dělostřelectva a raketového vojska Serhij Baranov.

Konference, jejímž iniciátorem byl náčelník dělostřelectva Armády ČR (AČR) plukovník gšt. Marcel Křenek, se konala v organizaci DefSec Innovation Hub a pod záštitou České a slovenské obce dělostřelecké. O budoucích směrech rozvoje dělostřelectva debatovali vojenští experti, představitelé obranného a bezpečnostního průmyslu a akademici. Nechyběli zástupci státního podniku VTÚ.

Největší pozornost si první den získaly úvodní výklad plukovníka Křenka „Rozvoj dělostřelectva – integrační výzvy“, a přednáška na téma využití rozšířené reality pro výcvik a k řízení bojových operací. Tahákem druhého dne byla panelová diskuse k využití umělé inteligence (AI) dělostřelectvem a blok přednášek o využití bezpilotních vzdušných systémů (UAS) ve prospěch dělostřelectva a ochrana před nimi. Mezi tématy se však objevily rovněž biomedicína pro dělostřelce nebo zvyšování koncentrace vojáků pomocí neurostimulátorů. Většina příspěvků na konferenci se ale tak či onak týkala výzev spojených s digitalizovaným bojištěm. K nejpovolanějším řečníkům na toto téma patřili podplukovník Jan Štrbík, náčelník oddělení bezpilotních systémů Pozemních sil AČR a major Michal Peterek, náčelník oddělení odborné přípravy CISR 53. pluku průzkumu a elektronického boje.

Nejčastější příčina úmrtí na ukrajinském bojišti: drony a dělostřelba

Povaha válečného konfliktu se v posledních letech přiblížila k tradičním formám s masivním zasazením konvenčních sil. Dělostřelectvo patří ke klíčovým složkám. Technologický rozvoj zároveň nutí k urychlenému hledání inovativních řešení. Moderní bojiště je nasyceno UAS, které ničí živou sílu a bojovou techniku přímým útokem nebo naváděním palby. Nejčastější příčinou smrti na ukrajinských bojištích je dělostřelba a FPV drony; spotřebitelských dronů se na zde „protočí“ cca. 50 tisíc týdně (nedostávají ani inventární čísla).

Doba přežití vojáka v první linii intenzivního bojového střetu se dnes počítá na dny, a rozdíl mezi první a druhou linií se smazává: za první světové války bylo pásmo „země nikoho“ široké v průměru 120 m, na Ukrajině jsou to dnes kilometry, až desítky km. Kromě masivního nasazení UAS se tu uplatňuje vyčkávací munice, intenzivně testují bezosádkové systémy, vede se zde usilovný elektronický boj.

Efektivita moderního dělostřelectva bude záviset na součinnosti a vzájemné synchronizaci schopností dalších složek armády. Týká se to zejména průzkumu: detekce cílů i účinků palby. Průzkumné prostředky musí být správně začleněny do operačních scénářů. Důležité bude i důsledné maskování a silná antidronová obrana. K ní by mohla sloužit například bezosádková lehká zbraňová stanice MARTA-L, vyvinutá státním podnikem VTÚ, odštěpným závodem Slavičín.

Nástup nových pokročilých technologií s sebou pro české dělostřelectvo nenese nutnost změny stávajícího doktrinálního modelu, nýbrž potřebu průběžné adaptace na předpokládané podmínky války. Hlavní poselství konference se dá shrnout pod budování důvěry v technologie při vědomí jejich omezení a toho, že jsou dobrým sluhou, ale zlým pánem.

„Technologický vývoj přináší výhody, ale vyžaduje změnu přístupu,“ komentoval plukovník Křenek v té souvislosti potřebu připravovat se na tyto výzvy s předstihem. Ke klíčovým aktuálním výzvám, u které hraje rozhodující roli čas, je výroba munice. Ivo Strejček ze společnosti STV Group, jediného výrobce dělostřelecké munice v ČR, zdůraznil, že udržování výrobních kapacit není možné bez předávání dlouhodobých signálů ze strany resortu ohledně směrů budoucího rozvoje. „Proto chci poděkovat AČR a ministerstvu obrany, protože jsme na velmi dobré cestě k otevřené a férové komunikaci.“ Přínosné pro efektivní komunikaci s resortem jsou podle něj i méně formální výměny názorů, jako je konference Fires&Effects. Závěrem upozornil, že zkušenosti z války proti Ukrajině si vynucují posílení standardizace munice v rámci NATO, a poděkoval ministryni obrany Janě Černochové za úsilí řešit dostupnost bankovních úvěrů pro zbrojaře, kde se situace díky tomu zlepšuje.

Text: Filip Tesař, Armáda ČR
Foto: nrtm. L.S., Pavel Růžička, AČR

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.