Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že pokud neuspěje snaha o mírové ukončení války, pak má jeho země připravený „plán B“, což si mnozí odborníci záhy vyložili jako slovo „bomba“. Později od ukrajinské hlavy státu přímo zaznělo, že jedinou alternativu k členství v NATO by představovaly jaderné zbraně. Zájem o nukleární arzenál otevřeně a ofi ciálně jeví také Polsko, které kromě žádosti o účast v aliančním programu sdílení podpořilo rovněž iniciativu Francie, jejíž prezident nabídl Evropě „jaderný deštník“. Stále častěji se ale vyskytují i zprávy, analýzy a komentáře, jež se vážně zabývají něčím donedávna takřka nemyslitelným, totiž scénářem, že by zhoršující se bezpečnostní situace mohla některé evropské státy přivést až k tomu, aby začaly usilovat o vlastní odstrašující jadernou výzbroj.
Možnosti britského arzenálu
Devět současných nukleárních mocností vlastní přes 12 200 jaderných hlavic (podrobné údaje najdete v tabulce). Přestože toto číslo může působit strašidelně, hodí se připomenout, že jde o dramatický pokles oproti stavu ze studené války, neboť v polovině 80. let se na světě nalézalo přes 70 000 jaderných zbraní. USA a SSSR následně zahájily zásadní redukce svých arzenálů, jejichž pozůstatek představuje fakt, že oněch současných 12 200 zbraní obsahuje i okolo 2650 ruských a amerických hlavic, jež byly vyřazeny ze služby a čekají na zlikvidování. Právě na Rusko a USA nyní připadá kolem 87 % všech jaderných zbraní na světě. Toto procento se však postupně snižuje, neboť některé další mocnosti (především Čína, Indie, Pákistán a KLDR) své arzenály naopak rozšiřují.
Text: Lukáš Visingr
Foto: Armée de l’air et de l’espace, UK MOD © Crown
Více se dočtete v časopisu ATM 6/2025, kterého elektronická verze vyšla 28. 5. 2025 a tištěná v pátek 30. 5. 2025.
Obsah ATM 6/2025 naleznete – ZDE
Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE