Armáda ČR dnes provozuje šestici letounů C-295M/MW, které jsou hlavním transportním typem, a doplňují je čtyři letouny řady L-410UVP-E20 a dva A319CJ. Letouny CASA mají jednu ohromnou nevýhodu, a to relativně malý průřez trupu a nakládací prostor (například maximální rozměry průřezu u C-27J Spartan umožňují i přes kratší trup vozit větší množství typů techniky). Nákladová kabina proto pojme nanejvýš osobní vozidla a nevyhovuje pro přepravu většiny armádního vybavení. Průřez trupu a prostor pod ocasním nosníkem vyžadují obyčejně paletizaci nákladu a jeho nakládání s pomocí nízkých prostředků. Pochopitelně dolet C-295 odpovídá kategorii tohoto letounu a nelze od něj očekávat efektivní plnění dálkových úkolů. Pro strategickou přepravu se AČR účastní projektu SALIS využívajícího služeb velkokapacitních letounů An-124 a později též Il-76 umístěných v německém Lipsku, zatímco některé další země NATO se sdružily do programu SAC (Strategic Airlift Capability), který spoléhá na tři letouny C-17 Globemaster III provozované z maďarské základny Pápa. Třetím společným programem NATO je MMF (Multinational Multi Role Tanker Transport Fleet) zaměřený na létající tankery. ČR je aktivním účastníkem programu SALIS, avšak závislost na ruské technice provozované ukrajinskou společností je pochopitelně dlouhodobě nežádoucí a hlavně slouží ke krytí potřeb, na něž by mnohdy stačil i menší letoun.
C-295 převzaly po dodávce posledních dvou letounů C-295MW i úkoly po vyřazených Jak-40 a v AČR tento typ plní transportní i přepravní roli, stejně jako podporu výcviku výsadkových jednotek. Díky modularitě záchranářského kitu PTU (Patient Transport Unit), původně zakoupeného v šesti kusech pro MEDEVAC úpravu letounů A319CJ, lze letouny upravit i do podoby pro plnění zdravotnické odsunové role. V transportní roli jsou C-295 od roku 2013 rotačně vysílány do plnění mise MFO (Multinational Force and Observers) na Sinaji. Na další činnosti není AČR vybavena a právě nový typ má napomoci získat nové schopnosti. O vytížení letounů C-295 svědčí nálet flotily 17 000 letových hodin zveřejněný v roce 2021, který znamená řádově 390 hodin na letoun ročně, a tedy statisticky více než hodinu denně. I když je podobný nálet nesouměřitelný s komerční leteckou přepravou, pro vojenský transportní letoun na území rozlohou malé ČR jde o relativně vysoké číslo. Stávající situaci lze proto shrnout tak, že AČR nedisponuje prostředky velkokapacitní přepravy, nedokáže sama zajistit přepravu většiny vojenského vybavení a musí spoléhat na program SALIS či na spojence. Není proto překvapivé, že akviziční plány počítají s pořízením nového typu.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: MO ČLR
Více se dočtete v časopisu ATM 2/2024, kterého elektronická verze vyšla 31. 1. 2024 a tištěná 2. 2. 2024.
Obsah ATM 2/2024 naleznete – ZDE
Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE