Vyhľadať
Close this search box.

MENU

Neúnavní lovci Šáhidů: Ukrajinské mobilní skupiny PVO v boji

Zatímco za druhé světové války hrály protiletadlové kanony a kulomety prominentní roli, po jejím skončení nastal rychlý rozvoj řízených střel, jež hlavňové zbraně postupně začaly odsouvat do pozadí a nahrazovat je. Byť ještě v 80. letech 20. století západní armády disponovaly některými takovýmito systémy, po pádu železné opony na jejich další vývoj úplně rezignovaly a zbavily se i těch zavedených. Nové samohybné komplety PVO vyzbrojené automatickými kanony sice nadále vznikají, ale výhradně jinde, jako v Rusku, Číně, Turecku, Jižní Koreji apod. Ještě nedávno se mohlo zdát, že tento druh techniky není v době, kdy bojové letouny a bitevní vrtulníky dokážou zasahovat své cíle přesně naváděnými raketami nebo pumami na desítky kilometrů, příliš perspektivní. Současný konflikt na Ukrajině však naplno ukázal, že se objevila nová hrozba, pro jejíž eliminaci se protiletadlové kanony i kulomety výborně hodí. Jde především o odrážení masových útoků „sebevražedných“ dronů a vyčkávací munice, ale též střel s plochou dráhou letu. To do jisté míry připomíná nasazení britské protivzdušné obrany proti německým „létajícím bombám“ Vergeltungswaffe 1 (lépe známým zkráceně jako V-1) v letech 1944–1945.

Srdečné pozdravy z Ruska a Íránu
Rusko používá střely s plochou dráhou letu proti ukrajinským vojenským i civilním cílům již od prvního dne invaze, tedy 24. února 2022. Jde hlavně o typy 9M728 pro komplety 9K720 Iskander-M, 3M14 systému Kalibr, Ch-101, Ch-555 a některé další. Jejich zásoba se ale kvůli intenzivním útokům v hloubi nepřátelského území (když ruské letectvo nedokázalo získat vzdušnou nadvládu, a tudíž nemohlo samo provádět bombardování vzdálenějších objektů) během prvního půlroku konfliktu povážlivě ztenčila. Omezená produkční kapacita v žádném případě nestačila pokrývat množství spotřebované munice a Moskva proto musela hledat jiné řešení.

To nalezla ve spřáteleném Íránu, od něhož nejprve obdržela „sebevražedné“ drony Šáhid 131 a Šáhid 136 a posléze začala i s jejich licenční výrobou (pod označením Geraň-1, respektive Geraň-2) v průmyslovém areálu u města Jelabuga v Tatarstánu. K jejich úvodnímu nasazení došlo 13. září 2022, což mělo zjevně představovat odpověď na ukrajinskou protiofenzivu v oblastech měst Cherson a Charkov. Pro Ukrajince šlo o překvapení (byť indicie, že Rusové od Íránců dostali nebo nakoupili zmíněnou výzbroj, se objevovaly už od července) a jejich obrana proti těmto útočným prostředkům byla nejprve poměrně neúčinná.

Text: Dušan Rovenský
Foto: MO Ukrajiny

Více se dočtete v časopisu ATM 2/2025, kterého elektronická verze vyšla 29. 1. 2025 a tištěná v pátek 31. 1. 2025.

Obsah ATM 2/2025 naleznete – ZDE

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.