Čeští vojáci byli nasazeni na Slovensku, v Polsku, v Řecku, ve Středoafrické republice, Kosovu, na Golanských výšinách a na území Indie a Pákistánu. „Někteří z vás se vrací z oblastí, které rozhodně nemůžeme považovat za klidné a bezpečné. Vy všichni jste udělali velký kus práce na skvělém renomé české armády. Vítejte opět doma,“ přivítal vojáky po návratu náměstek ministryně obrany Daniel Blažkovec.
Nestabilita v různých regionech světa má přímý dopad na bezpečnost České republiky. Aktivní účast v misích pomáhá předcházet těmto hrozbám dříve, než by mohly dosáhnout území nejen Aliance, ale především ČR. „Bezpečnostní situace ve světě je složitá. Stojíme před novými výzvami, které nesmíme podceňovat. Dokážeme převzít odpovědnost za klid a stabilitu v krizových oblastech. Zahraniční operace nejsou jen službou pro bezpečnost jiných. Zajišťují i naši bezpečnost a jsou zkouškou našich schopností,“ připomněl význam služby v misích zástupce náčelníka Generálního štábu – inspektor Armády ČR generálmajor Miloslav Lafek.
Slovensko: AČR má druhé nejpočetnější zastoupení
Od 1. července 2024 velí Mnohonárodnímu bojovému uskupení na Slovensku (MN BG SVK) Španělsko. Armáda ČR má v brigádním uskupení druhé nejpočetnější zastoupení. Hlavním úkolem v pořadí 5. uskupení AČR bylo podílet se společně s dalšími národy na demonstraci odhodlání států NATO bránit východní hranici Aliance a odstrašit případného agresora.
5. úkolové uskupení tvořily jednotky na bázi 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic, které působily v Centru výcviku Lešť, a jednotky, jež držely z ČR pohotovost pro případ potřeby. Armáda ČR měla zastoupení v mnohonárodním štábu, národním prvku podpory a v předsunuté mechanizované rotě.
Výcvik ukrajinských vojáků či vrtulníkáři v Polsku
Cílem Asistenční mise EU na podporu Ukrajiny je posílit vojenské schopnosti ukrajinských ozbrojených sil, aby mohly bránit územní celistvost a svrchovanost své země.
Podporu výcviku zajišťoval mobilní výcvikový modul, který byl složen ze čtyř specializovaných týmů (ženisté, odstřelovači, zdravotníci a chemici). V průběhu roku 2024 průběžně vyjíždělo na území Polska 2. úkolové uskupení. Jeho jádro tvořili vojáci 43. výsadkového pluku, kteří kromě velení a logistické podpory úkolového uskupení vyčleňovali výcvikové týmy zdravotníků a odstřelovačů. Doplňovali je dále specialisté na ochranu proti zbraním hromadného ničení z 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany a ženisti z 15. ženijního pluku, konkrétně ze 153. ženijního praporu. Jednotlivci přispívali i ostatní složky napříč armádou. Velmi důležitou součástí úkolového uskupení byli také armádní tlumočníci. České mobilní týmy vycvičily v průběhu celého roku 2024 na území Polska téměř 2000 ukrajinských vojáků v jednotlivých specializacích.
Vrtulníkáři z náměšťské základny vyslali již druhé uskupení Heli Unit s vrtulníky Mi-171Š do polské Powidze. Jejich úkolem bylo podílet se na odstrašení a kolektivní obraně NATO v prostoru nasazení, vlastní letecký výcvik a obnovení schopnosti vrtulníkové jednotky fungovat jako samostatný celek ve struktuře NATO. Ve druhé polovině září 2024 pomáhali čeští vojáci při povodních, které zasáhly i Polsko. Konkrétně šlo zejména o vyhledávací a zásobovací lety a lety s nákladem v podvěsu. Během půl roku vrtulníkáři provedli více než tisíc letů v celkovém náletu 498,5 hodiny.
Pod hlavičkou Evropské unie i OSN
Čeští vojáci byli také součástí velitelství misí Evropské unie – EUNAVFOR ASPIDES v Řecku a EUNAVFOR MED IRINI v Itálii. Tyto námořní mise mají zásadní význam pro bezpečnost námořní dopravy a ve svém důsledku i pro bezpečnost Evropy. Evropská unie dělá vše pro to, aby omezila teroristické útoky v Rudém moři a jeho blízkém okolí a zároveň uplatňuje zbrojní embargo OSN vůči Libyi ve Středozemním moři.
Příslušníci resortu MO působí i v misích pod hlavičkou Organizace spojených národů (OSN) – jako vojenští pozorovatelé. Během nasazení monitorují politickou, vojenskou a bezpečnostní situaci v oblasti konfliktu, aktivně spolupracují s organizacemi v místě působení a účastní se zprostředkování řešení sporu mírovou cestou. Vojenští pozorovatelé působili na území Středoafrické republiky (MINUSCA), Kosovské republiky (UNMIK), na území Indie a Pákistánu (UNMOGIP) a na Golanských výšinách (UNDOF), kde dohlížejí na dodržování mírových podmínek mezi Sýrií a Izraelem.
Text: majorka Tereza Kabourková, Armáda ČR
Foto: Petr Dohnal, Armáda ČR
