Naopak, právě ve světle nejhorší bezpečnostní situace v Evropě od druhé světové války – v důsledku déle než tři roky trvající ruské dobyvačné války proti Ukrajině – nabývá na síle. Pokusme se proto bez předpojatosti, na podkladě dostupných a pro leckoho možná málo známých faktů, alespoň trochu přiblížit, kdo, jak dlouho, jakými silami a za jakých obětí svých a ztrát, které způsobil nepříteli, se účastnil těchto dějinných událostí.
Cesta k vítězství byla zbrocena krví
Rudá armáda bojovala na československém území 235 dní – od 20. září 1944 do 11. května 1945. Jako první svazky vstoupily na naše teritorium 242. horská střelecká divize a 129. gardová střelecká divize 4. ukrajinského frontu. Svou osvobozeneckou misi zahájila Rudá armáda na podzim 1944 těžkými boji v Karpatech a vítězně ji ukončila na jaře 1945 v Praze. Za tu dobu postoupila do hloubky 800 kilometrů. Postupně na karpatsko-pražském směru uskutečnila šest operací, o jejichž rozsahu lze nalézt více informací v přiložené tabulce. V některých ruských publikacích se dá vypozorovat snaha snižovat síly a ztráty československých, polských a rumunských vojsk, a naopak nafukovat německé.
Na těchto operacích se ve vzájemné součinnosti podílely tři operační svazy – 1., 2. a 4. ukrajinský front. Ofenzivu Rudé armády můžeme pro přehlednost rozdělit do tří etap. První zahrnovala dvě na sebe navazující útočné operace, a sice východokarpatskou a východoslovenskou. Druhá je spjata se třemi vzájemně spojenými operacemi 2. a 4. ukrajinského frontu: západokarpatskou, moravskoostravskou a bratislavsko-brněnskou.
Text: Jaroslav Šajtar
Foto: archiv
Více se dočtete v časopisu ATM 5/2025, kterého elektronická verze vyšla 22. 4. 2025 a tištěná v pátek 25. 4. 2025.
Obsah ATM 5/2025 naleznete – ZDE
Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE
Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE