Vyhľadať
Close this search box.

MENU

Roboti nahrazují pěšáky: Bezosádková vozidla na bojišti stále důležitější

Bezosádková vozidla – zkráceně UGV z anglického označení Unmanned Ground Vehicle – získávají v současném konfliktu na Ukrajině stále větší důležitost. Zatímco bezpilotní letouny se do bojů zapojily hned od prvopočátku, UGV se ve větších počtech objevily až později. Jejich úvodní role kopírovala vývoj ve vzduchu, kde oblohu ovládly „sebevražedné“ drony. Primitivní, dálkově řízená UGV, někdy vyrobená z dvojice propojených hoverboardů (či česky kolonožek), přepravila nálož do nepřátelských pozic, a ta zde explodovala. Nejde o nový koncept, stejně za druhé světové války využíval Wehrmacht lehké nosiče nálože Goliath. Následně jak Rusové, tak Ukrajinci začali rozšiřovat úkoly přidělené bezosádkovým vozidlům na průzkum, palebnou podporu, transport zásob, evakuaci raněných, zatarasování a další. Stejně tak se místo improvizovaně začala UGV vyrábět průmyslově a sériově.

„Robotičtí vojáci“ se hlásí do boje
Důvody, proč obě znepřátelené strany do útoků i obrany stále častěji nasazují pozemní robotické systémy, jsou z velké části obdobné jako v případě bezpilotních letounů. Frontová linie je v současnosti natolik dlouhá, a jak ruská, tak i ukrajinská armáda utrpěly za tři a půl roku intenzivních bojů tak kolosální ztráty, že i přes mobilizaci a nábor dobrovolníků jsou personálně vyčerpané. Naprostá většina vojenských útvarů je nedoplněná osobami i technikou. Přitom ale musí útočit či se bránit na úsecích převyšujících jejich možnosti – roty dnes působí místo praporů, prapory místo brigád a brigády místo divizí. Fronta je na mnoha místech „porézní“ a živé vojáky suplují drony na zemi i na obloze.

Jako každá technika, i použití UGV má má své plusy a mínusy. Hlavním pozitivem je, že dokáží přepravit mnohem těžší náklad než jejich létající protějšky. Zatímco nejvýkonnější bombardovací drony kategorie „Baba Jaga“ (viz ATM 9/2024) unesou munici o hmotnosti maximálně několika desítek kilogramů, některé typy bezosádkových vozidel zvládají přepravit i stovky kilogramů nákladu. Na rozdíl od UAV mohou UGV taktéž dle potřeby  zastavit a šetřit tak svůj zdroj elektrické energie v tzv. standby režimu. Díky použití elektromotorů k pohonu jsou navíc tiché a mají jen minimální tepelnou stopu. Mezi nevýhody naopak patří nutnost překonávat často velmi složitý terén, a to včetně území pokrytého sutinami budov, vraky zničené techniky, výbušnými i nevýbušnými zátarasy, krátery po dělostřelecké palbě a leteckém bombardování, zákopy apod., takže může dojít k jejich uvíznutí. Také situační přehled operátora UGV je omezenější než v případě letícího dronu, který může kamerou sledovat terén pod sebou a okolo sebe na vzdálenost mnoha kilometrů. Proto bezosádková vozidla často doprovází pozorovací dron, jenž monitoruje jejich postup ze vzduchu a upozorňuje své kolegy na možné nebezpečí nejen ze strany protivníka (léčky, miny atd.), ale i na všelijaké překážky nebo problematická místa na trase.

Text: Dušan Rovenský
Foto: ZSU

Více se dočtete v časopisu ATM 10/2025, kterého elektronická verze vyšla 24. 9. 2025 a tištěná v pátek 26. 9. 2025.

Obsah ATM 10/2025 naleznete – ZDE

Elektronickou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Tištěnou verzi časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Předplatné časopisu si můžete zakoupit – ZDE

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.