„Války přináší tragédie, malé i velké. Lidice v kontextu historie představují tragédii výjimečnou. Nevinní lidé byli zavražděni a jejich smrt se měla stát výstrahou. Celý svět se v roce 1942 dozvěděl o Lidicích. Jméno Lidice mělo budit strach. Ve skutečnosti se ale stalo synonymem vzdoru lidí, kteří chtěli bojovat proti nacismu,“ řekla v souvislosti s pietní vzpomínkou k 76. výročí vyhlazení Lidic ředitelka Památníku Lidice Martina Lehmanová.
Této významné pietní akce se zúčastnil předseda vlády ČR Andrej Babiš, ministryně obrany Karla Šlechtová, 1. místopředseda vlády a ministr životního prostředí Richard Brabec, ministr kultury Ilja Šmíd a řada dalších významných hostů.
Ministryně obrany položila u hromadného hrobu lidických mužů společně se zástupcem náčelníka Generálního štábu AČR generálmajorem Jaroslavem Kociánem věnec.
Vyhlazení Lidic by si lidé měli pamatovat
„Této akce se zúčastňuji již čtvrtým rokem. Dříve jako ministryně pro místní rozvoj, nyní jako ministryně obrany. Vyhlazení Lidic by si měl pamatovat každý Čech, každý Čechoslovák. Měl by vědět, co to v té době znamenalo. Jde o osudové datum naší země. 9. června 1942 se v Berlíně konal pohřeb zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha a ve stejný den K. H. Frank požádal Hitlera o souhlas s vyhlazením obce Lidice. Je to velice emotivní záležitost, o které bychom měli vyprávět především našim dětem,“ uvedla při této příležitosti ministryně obrany.
„Pro mě je to nejen jako pro vojáka, ale i jako pro občana této země povinnost vzdát úctu lidem, kteří zde po těchto tragických událostech spojených s heydrichiádou zahynuli,“ dodal generál Kocián.
173 mužů bylo zastřeleno
Před sedmdesáti šesti lety přestala obec Lidice existovat. Celkem 173 mužů bylo zastřeleno 10. května 1942 přímo na místě. Ženy a děti byly násilně odděleny v Kladně. Děti putovaly do vyhlazovacího tábora v polském Chełmnu, kde byly zavražděny. Ženy byly odvezeny do koncentračního tábora Ravensbrück.
Obec pak nacisté srovnali se zemí. Záminkou k této barbarské akci se stala snaha Václava Říhy ukončit milenecký vztah s Annou Maruščákovou. Kladenské gestapo si mylně vyložilo tento dopis jako závažnou indicii vedoucí k pachatelům atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha.
Modlitba za zemřelé byla svěřena kaplanovi Posádkového velitelství Praha podplukovníku Miloslavu Kloubkovi. „Modlitbu za mě provede tento obraz. Kousíček ode mě stál fotograf, který zobrazil protější stráň ještě nejen s lidickými domy, ale i s kostelem. Když se dívám na tento obraz, uvědomuji si, co všechno symbolizuje. Můj dědeček na té stráni naproti u kostela bydlel. Krátce před válkou se přestěhoval a stal se z něho občan nedalekého Buštěhradu. Proto bezprostředně po válce 10. května stál již na tomto místě a vzpomínal na všechny zavražděné jmenovitě,“ řekl v této souvislosti Miloslav Kloubek.
Vzpomínková bohoslužba
Součástí doprovodného programu byla i vzpomínková bohoslužba za pátera Josefa Štemberku a požehnání obrazu Panny Marie Lidické v oltáři. V odpoledních hodinách se pak v amfiteátru na nádvoří muzea uskutečnil 12. ročník celostátní přehlídky dětských pěveckých sborů pod názvem „Světlo za Lidice“. Její úvod obstarala Čestná stráž AČR a zpěvák a skladatel Marek Ztracený. Po nich se představily soubory všech čtrnácti krajů.
V předvečer pietní akce se na nádvoří u Glorietu v Lidicích měl uskutečnit děkovný koncert „Pro Lidice“ v podání Ústřední hudby AČR. Pro nepřízeň počasí byl ale zrušen.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text a foto: Vladimír Marek, Ministerstvo obrany ČR