Vědecká konference nese název „1918 – Starý svět mrtev, ať žije nový?“ a koná se v reprezentativních prostorách pražského Lichtenštejnského paláce na Malé Straně. Záštitu nad ní převzal předseda vlády České republiky Andrej Babiš a ministr obrany České republiky Lubomír Metnar.
Jednání konference je rozděleno do dvou dní, během kterých vystoupí vědci se svými příspěvky, které se týkají válečného roku 1918. Celkem je na programu téměř pět desítek vystoupení, na kterých se podílejí historici z České republiky, Slovenska, Slovinska, Francie, Rakouska, Německa, Polska, Maďarska, Řecka, Ruska a Austrálie.
Na začátek úterního programu přivítal všechny účastníky ředitel Vojenského historického ústavu Praha, plk. gšt. Aleš Knížek. Poté přednesla úvodní slovo náměstkyně ministra obrany Alena Netolická. Mimo jiné řekla:
„Česká společnost často nazírá na první světovou válku jako na boje za samostatný československý stát. Je přirozené, že dáváme přednost tomu pozitivnímu, co pro nás z konfliktu vzešlo. Válka však přinesla destrukci všech dosavadních hodnot. Překreslila politickou mapu světa, pohřbila staré autority a zrodila nové. Především však přinesla statisíce padlých, zničené lidské osudy a zmařené životní plány. Na troskách starého světa měl být vytvořen nový, spravedlivější svět bez válek. Na sklonku roku 1918 však nikdo netušil, že mírovému životu jsou vyhrazena jen dvě desetiletí.”
Náměstkyně Alena Netolická dále také zmínila, jaký význam má celý cyklus konferencí Léta do pole okovaná 1914–1918 pořádaný Vojenským historickým ústavem Praha:
„Úmysl realizovat sérii konferenčních setkání věnovaných jednotlivým válečným rokům, vyplynul ze závažnosti první světové války, z jejího společenského dopadu a z mnohostrannosti a z proměnlivosti, které ji provázely během jejího trvání. V kaleidoskopu výročních připomínek první světové války v České republice i v zahraničí jde o ojedinělý dlouhodobý projekt. Projekt vytvořil rozsáhlý prostor pro prezentaci výzkumu domácích i zahraničních badatelů a podnítil soustavnější zájem o studium problematiky první světové války. Spolu s referáty, které zazní na této konferenci, jde o více než dvě stovky příspěvků, které byly předneseny v rámci tohoto cyklu. Hluboký dopad první světové války na státoprávní uspořádání českých zemí, ale také na osudy našich předků, vedly Vládu České republiky v roce 2014 k přijetí koncepce připomenutí výročí 1. světové války. Na ní se zásadním způsobem podílely jednotlivé složky Ministerstva obrany a nemalým vkladem do ní přispěl i VHÚ Praha. Na požadavky odborné veřejnosti i jako reakce na nebývale vzedmutý zájem naší veřejnosti o osudy předků bojujících na frontách první světové války bylo rozhodnuto zřídit Digitální studovnu MO. Zde jsou centrálně uložena a veřejně on-line zpřístupněna digitální data vzešlá z činnosti paměťových institucí v rezortu Ministerstva obrany, tj. Vojenského historického ústavu Praha a Vojenského ústředního archivu. Digitální studovna umožňuje tuzemské i zahraniční veřejnosti volný a uživatelsky přívětivý on-line přístup ke kolekci vojenské, vojensko-historické literatury i archivních pramenů.“
Po zahájení konference přišel na pořad samotný program, jednotlivé tematické panely, v nichž vystupovali řečníci se svými příspěvky. Jako první vystoupil prof. Václav Horčička z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy V Praze, následován Tomášem Jaklem z Vojenského historického ústavu Praha. Prvních pět panelů je na programu v úterý 18. září, dalších sedm panelů ve středu 19. září.
Kompletní program konference v českém jazyce s názvy jednotlivých příspěvků a jmény přednášejících naleznete – ZDE.
Kompletní program konference v anglickém jazyce s názvy jednotlivých příspěvků a jmény přednášejících naleznete – ZDE.
Na další snímky se můžete podívat – ZDE.
Text: Vojenský historický ústav Praha /r
Foto: Miroslav Šindelář, Ministerstvo obrany ČR
Související článek:
Náměstkyně Netolická zahájila závěrečnou část mezinárodní konference VHÚ k první světové válce
