Kontinentální Čína měla co do početnosti již od 60. let minulého století největší letectvo v Asii. Složeno ale bylo dlouhodobě z výkonově překonaných kopií sovětských stíhaček MiG-15, 17, 19 a 21 i dalších. Bezpečnostní politika asijské země do 80. let počítala primárně s obranným charakterem ozbrojených sil. Celková technologická zastaralost proto nevytvářela potřebu zavedení letounů včasné výstrahy a řízení do výzbroje.
I přesto se Čína v závěru 60. let pokusila sestrojit vlastní radiolokační letoun včasné výstrahy Kong Jing 1 (zkráceně KJ-1) postavený na základě bombardéru Tu-4 vzniklého v Sovětském svazu okopírováním amerického typu B-29. Vzhledově zajímavá přestavba s rozměrným diskovým krytem antény radiolokátoru neseným na pylonech nad trupem ale na větší rozšíření nedosáhla.
Text: JUDr. Jakub Fojtík, Ph.D., LL.M.
Foto: Ministerstvo Obrany ČLR, PAF, ROCAF
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 7/2021, který vyšel 30. 6. 2021.
Obsah L+K 7/2021 naleznete – ZDE.