Vyhľadať
Close this search box.

MENU

VZLÚ připravuje družici pro sledování kilonov

VZLÚ představil výzkumný a zkušební projekt s názvem QUVIK (Quick Ultra-Violet Kilonova Surveyor). Projekt se zaměřuje na sledování kilonov, což jsou jevy nastávající po srážce dvou neutronových hvězd, nebo neutronové hvězdy a černé díry. Jedná se relativně rychlý děj, proto je potřeba vyvinou družici s dobrou manévrovací schopností a zároveň přesností nastavení polohy, aby se stihla včas „podívat“ do správné části vesmíru.

Informaci o kilonově dostává z pozemní a družicová komunikační sítě, na základě dat z pozemních detektorů (LIGO/VIRGO-KARGA), přípíadně jiných družic, sledujících průvodní jevy. Vyvíjený teleskop pracující v UV spektru musí být schopen zaznamenat a rozlišit slabé signály přicházející z velké vzdálenosti.

Pro zvýšení efektivnosti využití družice, bude v čase mezi kilonovami, prostor pro další vědecká pozorování v UV spektru např. supernovy, různé typy hvězd, exoplanety, galaktická jádra, dosvity gama záblesků, atd.

„QUVIK je projektem, který integruje akademickou a průmyslovou sféru. Projekty, jako je tento, posilují schopnosti České republiky na poli vesmírných technologií. Věříme, že tato mise bude pokračovat i do realizační fáze, při které dojde k intenzivnímu zapojení lokálních firem,“ řekl ředitel divize Space VZLÚ Juraj Dudáš.

Pokud vše půjde podle plánu, měla by družice letět v roce 2026.

Projekt patří do řady „Ambitious Projects for the Czech Republic”. To jsou technologické a vědecké mise zaměřené na průlomové nebo perspektivní aktivity a důrazem na využití vesmírných zdrojů, odstraňovaní kosmického odpadu, atd. k prospěchu Českého průmyslu a obyvatelů.

Hlavními silami má být Český průmysl a univerzity, s omezeným zapojením zahraničních partnerů.

Vědecké cíle:

– Hlavní cíl je sledování takzvaných kilonov v UV spektru a zjistit jako kilonovy vybuchují a přispívají k tvorbě chemických prvků těžších jako železo ve vesmíru.

– Kilonova vzniká splynutím (srážkou) dvou neutronových hvězd, nebo neutronové hvězdy a černé díry.

– Výbuch kilonovy doprovázejí též gravitační vlny pozorovatelný pomocí detektorů LIGO/VIRGO/KAGRA a záblesky gama záření detekovatelné jinými družicemi anebo sekundárním detektorem na družici.

– Protože kilonova se očekává pouze několikrát do roka, bude družice využívána i pro jiná vědecká pozorování v UV spektru, např. supernovy, různé tipy hvězd, exoplanety, galaktické jadrá, dosvity gama záblesků, atd.

Technické výzvy:

– Cílem je pozorovat kilonovu několik minut po zpozorování gravitačních vln.

– Satelit musí být schopen rychle zaměřit daný prostor (v řádu minut) ve vesmíru a zahájit měření.

– Vývoj teleskopu potřebných parametrů

– Pro vědecky přínosné výsledky je nutné přesné zaměření a stabilita obrazu, což je technicky náročný úkol.

Projekt:

– Na pověření Ministerstva dopravy pod dohledem ESA

– V prvním roce práce (na který máme zatím financování) má proběhnout definování mise a určení hlavních požadavků pro konstrukci satelitu, teleskopu a systému přenosu dat. Déle se posoudí proveditelnost mise a zahájí konstrukční návrh.

– Pokud vše půjde podle plánu, měla by letět v roce 2026.

– Vzhledem k tomu, že v současnosti je ve vesmíru jen pár zařízení schopno operovat v UV spektru, získáváme pozornost široké vědecké obce.

Partneři:

– Masarykova univerzita v Brně, Přírodovědecká fakulta, Ústav Teoretické fyziky a astrofyziky– Vědecká část, definovaní požadavků na přesnost, stabilitu zaměření, citlivost a rozlišení teleskopu

– TOPTEC, Ústav fyziky plazmaty Akademie věd ČR – vývoj teleskopu

– PEKASAT – pozemní stanice, komunikace se satelitem

Text: Výzkumný a zkušební letecký ústav /red
Foto: Ústav fyziky plazmatu Akademie věd České republiky

Novinky

Odoberajte newsletter

Odoberajte najnovšie informácie o našej ponuke do Vašej emailovej schránky.