Přestože je Japonsko jednou z technologicky nejvyspělejších zemí světa, jeho letecký průmysl, poznamenaný i značnými omezeními po druhé světové válce, se v zahraničí dosud příliš neprosazoval. V kategorii vojenských strojů jsou jeho nejúspěšnějšími produkty zejména proudové cvičné a bojové letouny T-2, F-1 a F-2 od společnosti Mitsubishi Heavy Industries nebo cvičný proudový T-4 a transportní C-1 od společnosti Kawasaki Heavy Industries. Ve všech případech jde ale o stroje, které sloužily nebo stále slouží jen ve prospěch domácích ozbrojených sil. Obě dvě firmy ve spolupráci s dalšími japonskými dodavateli vyrobily také značné množství dalších vojenských letounů i vrtulníků, ovšem „jen“ v rámci licenční výroby amerických typů jako například P-3C Orion či CH-47J Chinook (Kawasaki) nebo F-15J Eagle a SH/UH-60 Seahawk/Blackawk (Mitsubishi).
Nyní se však zdá, že se Japonci budou mnohem více než kdy předtím snažit jejich nově vyvíjená vojenská letadla prodat také v zahraničí. Jde o zcela logický postup, který kromě přímého zisku z prodeje může snížit také cenu a provozní náklady i pro domácí ozbrojené síly. Ty totiž nakupují stroje maximálně v počtu několika desítek kusů a v nich musí zaplatit i velmi nákladný vývoj. V případě komerčního úspěchu by jej bylo možné rozpustit mezi více zákazníků, pro větší počet letadel by se také efektivněji zajišťovala i následná provozní podpora.
Text: Tomáš Soušek
Foto: JSDAF, JSDMF, RAAF, ShinMaywa
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 1/2018, který vyšel 10. 1. 2018.
Obsah L+K 1/2018 naleznete – ZDE.