Letecká přeprava je pro ozbrojené síly Spojených států zcela nezbytná, protože díky ní jsou schopny rychlého nasazení kdekoliv ve světě, kde to bezpečnostní situace vyžaduje. Jen samotné US Air Force má v kategorii transportních letounů ve výzbroji například 222 letounů C-17A Globemaster III a asi 320 turbovrtulových strojů řady C-130 Hercules, přepravní kapacitu ale nabízejí také tankovací letouny jako KC-135R Stratotanker či KC-10A Extender, přičemž americké jednotky často využívají i služeb civilních leteckých přepravců. O intenzitě nasazení amerického transportního letectva svědčí mimo jiné údaj z velitelství AMC (Air Mobility Command), podle něhož v roce 2015 vzlétal některý ze strojů v průměru každé 2,8 minuty, v dřívější době intenzivního bojového nasazení v Afghánistánu a Iráku dokonce každých 90 sekund.
Pro Air Mobility Command je v současnosti bezesporu nejdůležitějším programem pořízení nových tankerů Boeing KC-46A Pegasus a co nejrychlejší alespoň částečná náhrada přesluhujících KC-135R. Velmi vážně se ovšem musí zabývat i otázkou, jak udržet schopnosti strategické letecké přepravy, tedy takové, která je realizována na dlouhé vzdálenosti mezi jednotlivými kontinenty a při níž je potřeba přepravovat objemný a těžký náklad. Letectvo přitom příliš možností nemá. Zmíněných 222 Globemasterů III sice na první pohled působí jako obrovská kapacita, pro potřeby všech ozbrojených sil USA ale zdaleka sama o sobě nestačí. Letoun sice pojme až 77 500 kg nákladu a uveze například i jeden tank M1A1 Abrams nebo tři vrtulníky AH-64 Apache, z pohledu US Air Force ale ani tak nejde o strategický transportní letoun v pravém slova smyslu, ale spíše o taktický stroj s částečně strategickými schopnostmi. Ať tak či tak, společnost Boeing na konci roku 2015 definitivně ukončila výrobu C-17A, takže dnes už si ani USAF žádný další nepořídí.
Text: Tomáš Soušek
Foto: USAF, Lockheed Martin, KFTT
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 7/2018, který vyšel 4. 7. 2018.
Obsah L+K 7/2018 naleznete – ZDE.