Radiolokační technika používaná Vzdušnými silami Armády České republiky představuje oblast, která byla v posledních dvou desetiletích jednou z nejvíce „zanedbávaných“ v rámci celého resortu obrany. Historické systémy, z nichž většina je ruského, respektive sovětského původu, jsou udržovány v provoz jen s vypětím všech sil, daleko za hranicí jejich původně stanovené technické životnosti. Jde o důsledek nedostatku finančních prostředků, respektive neochoty minulých vlád investovat do klíčových vojenských schopností.
Za jediné skutečně moderní vojenské radiolokační systémy v České republice lze považovat dvojici takzvaných páteřních stacionárních radarů FADR (Fixed Air Defence Radar) typu RAT-31DL, které byly pořízeny díky bezpečnostním investicím Severoatlantické aliance a v létech 2006 a 2008 instalovány na stanovištích Nepolisy a Sokolnice. Tyto radary s dosahem 500 km tvoří páteř protivzdušné obrany NATO, ovšem pokrývají primárně střední a velké výšky. Pokrytí vzdušného prostoru ve výškách pod 3000 m ovšem zůstává v zodpovědnosti jednotlivých zemí a jejich ozbrojených sil. V naší zemi tento úkol plní 262. radiotechnický prapor a jeho radiotechnické roty v Poličce, Staré Vsi, Třebotovicích, Kříženci a Lažanech, kde jsou instalovány ruské radiolokační systémy P-37, PRV-17, ST-68U-CZ nebo české RL-4AS.
Text: Tomáš Soušek
Foto: IAI Elta, RSAF, Saab, Thales
Více se dočtete v časopisu Letectví+kosmonautika 2/2017, který vyšel 8. února 2017.
Obsah L+K 2/2017 naleznete – ZDE.